Představte si lékaře, který má mezi dvěma pacienty pár minut. Pacientka přišla kvůli tlaku nebo kvůli spánku, ne kvůli alkoholu, a otázka „kolik pijete?“ se v té chvíli zdá nevhodná, zdlouhavá a trochu trapná. Přesně tuhle chvíli chce Světová zdravotnická organizace změnit. Její evropská kancelář ve středu 14. října spustila WHO Alcohol Screening and Brief Interventions Hub, online rozcestník, který na jednom místě nabízí screeningový dotazník, doporučení a AI asistenta. „Víme, že screening a krátké intervence fungují, ale jen tehdy, když se zdravotníci cítí schopni je používat,“ řekla podle UN News regionální poradkyně WHO/Europe pro alkohol Carina Ferreira-Borges. Pro Česko z toho plyne nepříjemná otázka. Nástroj pomůže rozhovor vést, ale kdo ho tady zaplatí?
Zdroj: Neufeld a kol., BMC Research Notes 2024 (průzkum ve 14 zemích, 15 % celkem, 21 % ženy, 10 % muži); WHO/Europe, informační list Alcohol and cancer, 26. 11. 2025 (39 200 případů v roce 2020, nejméně 7 typů rakoviny, 186 000 případů celkem). Odhady pro rok 2020 vycházejí z metodiky IARC (Rumgay a kol., Lancet Oncology 2021).
Co WHO spustila
Rozcestník běží na adrese sbi.euro.who.int a podle UN News funguje ve dvou krocích. Zdravotník začne desetiotázkovým screeningovým testem, kterým odhadne, jak rizikově pacient pije. Je to AUDIT, dotazník, který WHO vyvinula pro primární péči a vydává k němu vlastní metodiku. Pak se může obrátit na AI asistenta a nechat si poradit, jak rozhovor otevřít, nebo najít doporučení k situaci, kterou zrovna řeší. Podle tiskové zprávy WHO/Europe, kterou v plném znění přetiskl bulharský server Novinite, rozcestník doplňují interaktivní pomůcky, například co je „standardní nápoj“, a WHO ho chce dál rozšiřovat.
Asistent se jmenuje SBI Assistant a WHO ho popisuje jako opak běžných chatbotů. „Lidé se už dnes ptají umělé inteligence na své zdraví, včetně toho, kolik alkoholu je bezpečné. Často dostanou sebevědomou odpověď a nemají jak ověřit, odkud pochází,“ uvádí podle přetisku tiskové zprávy Nebi Bekiri, vedoucí IT a umělé inteligence ve WHO/Europe. „Postavili jsme asistenta, který funguje obráceně.“ Odpovídá prý jen z vymezeného souboru dokumentů a evidence WHO a u každé odpovědi ukazuje zdroj.
Rozcestník je hlavním výstupem projektu WHO a EU Evidence into Action Alcohol Project (EVID-ACTION). Ten WHO/Europe ohlásila v prosinci 2022 jako projekt za 10 milionů eur spolufinancovaný Evropskou unií. Má tři cíle: zdravotní varování na etiketách alkoholu, zdravotní gramotnost a právě screening a krátké intervence. Podporuje 30 zemí, tedy státy EU, Island, Norsko a Ukrajinu, a podle informačního listu WHO běží v letech 2022 až 2026. Česko jako členský stát EU do jeho záběru patří.
Mezera, kterou má nástroj zavřít
Jen 15 % pijících dospělých ze 14 evropských zemí ví, že alkohol může způsobit rakovinu prsu. Toto číslo pochází z průzkumu, který WHO/Europe provedla v letech 2022 a 2023 a v roce 2024 publikovala v časopise BMC Research Notes. Upřesnění je důležité: online dotazník vyplnilo 19 601 dospělých, kteří za poslední rok pili alkohol, ve třinácti zemích EU a v Norsku. Česko mezi nimi nebylo, takže české povědomí z něj neznáme. Výsledky autoři převážili podle věku, pohlaví a vzdělání, ale výslovně netvrdí, že je průzkum reprezentativní. Že alkohol škodí játrům, vědělo 90 % dotázaných. Rakovinu obecně uvedla jen zhruba polovina. U žen znalo souvislost s rakovinou prsu 21 %, u mužů 10 %.
Na druhé straně stojí odhad škod. V roce 2020 alkohol v Evropském regionu WHO způsobil odhadem 39 200 nových případů rakoviny prsu. Uvádí to informační list WHO/Europe z listopadu 2025, který stojí na metodice Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny. Rakovina prsu je tak po nádorech tlustého střeva a konečníku druhým nejčastějším nádorem, který alkohol v regionu způsobuje. Celkem šlo podle WHO asi o 186 000 případů rakoviny, tedy 4 % všech nových diagnóz. Alkohol je od roku 1988 klasifikován jako karcinogen skupiny 1 a způsobuje nejméně sedm typů rakoviny.
U rakoviny prsu nejde jen o silné pijačky. Metaanalýza 572 studií (Bagnardi a kol., British Journal of Cancer 2015) našla u prsu jasný vztah mezi dávkou a rizikem. U silného pití bylo relativní riziko 1,61 proti abstinentkám a příležitostným pijačkám. Riziko tedy roste s každým nápojem. WHO z téhož důvodu uvádí, že téměř třetina alkoholem způsobených rakovin prsu v regionu v roce 2020 vznikla při pití nejvýše jednoho až dvou nápojů denně. „Může to být žena, která onemocní rakovinou prsu, aniž by jí kdy kdo řekl, že alkohol je riziko,“ řekla Ferreira-Borges podle UN News.
Proč se o alkoholu v ordinaci nemluví
Že krátký rozhovor u lékaře funguje, je doložené lépe než u většiny preventivních zásahů. Cochrane přehled Kanerové a kolegů z roku 2018 shrnul 34 randomizovaných studií s 15 197 účastníky. Ukázal, že lidé s rizikovým pitím po krátké intervenci pili o rok později v průměru o 20 gramů čistého alkoholu týdně méně než kontrolní skupina (95% interval spolehlivosti −28 až −12 g). Krátkou intervencí se přitom rozumí nejvýš pět sezení, dohromady pod hodinu. Delší poradenství už podle přehledu další efekt nepřidalo. Podrobněji jsme evidenci rozebrali v článku Devadesát vteřin, které se vyplatí.
Potíž je v tom, že se rozhovor nevede. WHO podle UN News uvádí, že alkohol patří k nejméně probíraným rizikovým faktorům a ve zdravotnictví se o něm mluví méně než o kouření, pohybu nebo jídle. Proč, popisuje systematický přehled 84 studií (Rosário a kol., Implementation Science 2021). Nejčastější bariérou u praktických lékařů a sester byl nedostatek času a dalších zdrojů. Následovala nejistota, zda rozhovor zvládnou a zda pacientovi pomůže, a chybějící výcvik. Ferreira-Borges k tomu přidává kulturní rovinu: alkohol je podle ní tak zakořeněný v kultuře a společenském životě, že i lékařům a sestrám bývá nepříjemné se na něj ptát, zvlášť když pacient přišel s něčím zdánlivě nesouvisejícím.
AI asistent míří na dvě z těchto bariér, na nejistotu a na chybějící znalosti. Na nedostatek času a peněz nemíří. Literatura přitom ukazuje, proč na tom záleží. Metaanalýza 29 kontrolovaných studií (Keurhorst a kol., Addiction 2015) zjistila, že opatření na podporu zavádění krátkých intervencí zvýšila počet screeningů i provedených intervencí. Na tom, kolik pacienti nakonec pili, se ale v souhrnu neprojevila. Nejlépe fungovala kombinace, která vedle školení a pomůcek pro zdravotníky měnila i organizaci práce a zapojila pacienty.
Co o AI asistentovi zatím nevíme
Asistent je nástroj pro zdravotníky, ne poradna pro pacienty. WHO ho představuje jako pomůcku pro lékaře nebo sestru, kteří se chtějí na rozhovor připravit. Jeho hlavním slibem je, že odpovídá jen z vymezeného souboru dokumentů WHO a u každé odpovědi uvádí zdroj. Je to rozumná konstrukce, ale zatím jen tvrzení provozovatele. Nezávislé hodnocení přesnosti asistenta zatím neexistuje. V databázi PubMed jsme k 14. říjnu žádné nenašli a WHO se na žádné neodvolává. Nevíme ani, jak často asistent odpoví chybně nebo neúplně, v jakých jazycích funguje a jak se chová k otázkám mimo svůj soubor dokumentů. Rozcestník nám navíc v den spuštění opakovaně vracel chybu serveru, takže jsme asistenta sami vyzkoušet nemohli.
Opatrnost je na místě i proto, že se zdravotnictví v Evropě s umělou inteligencí teprve učí zacházet. O tom, co pro české poskytovatele znamená evropský AI Act, jsme psali v článku 2. srpna 2026. AI Act, české nemocnice a regulační vrstva, kterou nikdo necvičil. Širší souvislosti shrnuje text Lékař, který se vám zase dívá do očí. Asistent, který jen vyhledává v dokumentech WHO a cituje je, nese menší riziko než chatbot, který radí pacientům. Kvalitu jeho odpovědí ale musí teprve někdo nezávisle změřit.
Česko: hodně pití, žádný výkon
Česko je pro takový nástroj zjevný adresát. Podle OECD tu lidé starší 15 let v roce 2024 vypili v průměru 10,6 litru čistého alkoholu na osobu, proti průměru OECD 8,4 litru. Spotřeba od roku 2019 klesá z 11,9 litru, pořád je ale o čtvrtinu nad průměrem. Proč se drží vysoko a co s tím dělají jiné země, rozebírá článek Čtrnáct litrů. Účet za pití je vidět i jinde: úmrtnost na chronická onemocnění jater byla v roce 2023 19,5 na 100 000 obyvatel (Cena levného piva).
U rakoviny prsu stojí česká prevence hlavně na mamografickém screeningu. Ten v roce 2024 podle ÚZIS pokrýval 54,5 % žen ve věku 50 až 69 let, proti 68 % v OECD a 65 % v EU. Proč účast stagnuje, popisuje článek Šedesát procent. Screening ale nádor jen zachytí. Riziko, že vznikne, nesníží. Rozhovor o alkoholu je jednou z mála cest, jak riziko snížit už v ordinaci.
Právní základ pro ten rozhovor Česko má. Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ukládá zdravotníkům provést krátkou intervenci u pacienta, který návykové látky užívá. Ministerstvo zdravotnictví k tomu vydalo manuál a Státní zdravotní ústav v roce 2023 klinická vodítka s dotazníky AUDIT a AUDIT-C. Chybí platba. Krátká intervence v ceníku praktického lékaře chybí. V seznamu zdravotních výkonů, podle kterého pojišťovny ordinacím platí, nemá samostatný hrazený výkon. Tak to bylo podle stavu číselníku k srpnu 2026, jak ho popsal náš rozbor. Zákon tedy rozhovor nařizuje, systém za něj neplatí a za jeho vynechání nikoho nepostihuje. Nástroj WHO může lékaři ušetřit čas na přípravu. Minuty, které rozhovor v ordinaci zabere, mu nezaplatí.
-
Screening dotazníkem AUDIT
Deset otázek WHO o tom, jak často a kolik člověk pije; zkrácená verze AUDIT-C je v českých vodítkách SZÚ.
Nástroj existuje -
Příprava rozhovoru
Nový AI asistent WHO a doporučení na jednom místě. Přesnost asistenta zatím nikdo nezávisle neověřil.
Nové od 14. 10. 2026 -
Krátká intervence
Rozhovor do několika minut: zpětná vazba, informace o riziku včetně rakoviny, plán. Ukládá ho zákon č. 65/2017 Sb.
Povinnost bez času -
Vykázání pojišťovně
Samostatný hrazený výkon krátké intervence u praktika v seznamu výkonů chybí.
Tady se cesta láme
Zdroj: WHO, AUDIT — guidelines for use in primary health care; UN News 14. 10. 2026; zákon č. 65/2017 Sb.; SZÚ, Alkohol a primární zdravotní péče (2023); stav seznamu výkonů podle článku HSPA Monitoru z 16. 8. 2026.
Co s tím
Za prvé: nástroj WHO je k dispozici na webu a míří správným směrem. Česko patří do zemí, které projekt EVID-ACTION podporuje, a rozcestník řeší dvě doložené bariéry, nejistotu a chybějící znalosti. Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav a odborné společnosti ho mohou zapojit do vzdělávání praktiků a sester. Rozhodující bude, jestli bude k dispozici v češtině. To jsme ověřit nemohli.
Za druhé: bez úhrady zůstane rozhovor tam, kde je dnes. Přehled Keurhorstové a kolegů ukazuje, že samotné pomůcky pro zdravotníky zvyšují počet rozhovorů, ale na pití pacientů se v souhrnu nepromítnou. Fungují kombinace, které mění i organizaci práce. V českých podmínkách to znamená definovat krátkou intervenci jako výkon s jasným obsahem a zaplatit čas, který zabere. Jak to udělat, aby z toho nevznikl jen další vykazovaný kód, rozebírá článek Devadesát vteřin, které se vyplatí. Úhrady pro rok 2027 se dojednávaly už v dohodovacím řízení v červnu, takže reálným termínem je podle našeho srpnového rozboru rok 2028.
Za třetí: chybí česká data. Neznáme podíl Čechů, kteří vědí o souvislosti alkoholu a rakoviny prsu, protože Česko v průzkumu WHO nebylo. Neznáme ani to, jak často praktici dotazník AUDIT používají. Bez toho nepůjde změřit, jestli rozcestník, výcvik nebo budoucí výkon v ordinacích něco změnily. Fakta, ze kterých lze vycházet, jsou zatím jednoduchá: alkohol je karcinogen a riziko rakoviny prsu roste s každým nápojem.