Cíle zdravotní politiky se obvykle píšou v korunách, lůžkách nebo počtech prohlídek. Cíl „prodloužit délku života ve zdraví" je jiného druhu: měří, co z celého systému lidem nakonec zbude. Právě takový cíl postavila do středu své zdravotní kapitoly hospodářská strategie PEER zveřejněná v srpnu 2026 — a je to volba, kterou stojí za to ocenit dřív, než se začne rozebírat. Zdravé roky se totiž nedají vylepšit stavbou pavilonu ani navýšením úhrady; jsou to hodiny, kdy člověk zvládne běžný den. Problém, kterému se tento článek věnuje, je proto čistě technický, zato zásadní: cíl zatím nemá metr. A metr, který nemá jednu definici, jeden výchozí rok a jedno číslo, se za generaci vyhodnotit nedá.
Zdroj: Eurostat hlth_hlye (aktualizace 17. 7. 2026) a hlth_silc_17 (aktualizace 25. 6. 2026), rok 2024, obě pohlaví; staženo přes Eurostat REST API 16. 8. 2026. Rozdíly a desetiletá změna dopočteny z uvedených řad.
Proč je zrovna tenhle cíl dobře zvolený
Zdravé roky (Healthy Life Years, HLY) jsou počet let, které člověk podle úmrtnostních tabulek prožije bez výrazného omezení v běžných činnostech. Jsou tedy syntézou dvou věcí najednou — jak dlouho žijeme a v jaké kondici — a nedají se vylepšit přesunem peněz mezi kapitolami rozpočtu. Pro Česko je to navíc přesně ten ukazatel, kde je zaostávání největší. Při narození má český novorozenec 62,4 zdravého roku proti unijním 65,2; naděje dožití je přitom 80,1 roku proti 81,5. Jinak řečeno: Česko ztrácí na zdravých letech dvakrát víc než na letech samotných (−2,8 vs. −1,4 roku). Po pětašedesátce je poměr stejný — 8,0 zdravého roku proti unijním 10,3, při naději dožití 18,9 proti 20,2.
Tenhle rozdíl je zároveň nejlepší odpověď na námitku, která se proti každé zdravotní reformě používá první: Česko dává na zdravotnictví méně než Evropa, takže výsledky nemohou být lepší. Ztráta ve zdravých letech je dvojnásobná proti ztrátě v délce života — a to není otázka objemu peněz, ale toho, co za ně systém dodá. Podrobněji jsme tuhle asymetrii rozebrali v článku o naději dožití ve zdraví po pětašedesátce a v analýze odvratitelných úmrtí. Cíl formulovaný ve zdravých letech tedy míří tam, kde problém skutečně je.
A ještě jedna věc pro něj mluví: je nepříjemně ambiciózní. Česká řada zdravých let při narození se za posledních deset let nepohnula — 63,0 roku v roce 2015, 62,4 roku v roce 2024, s ročními výkyvy v pásmu 61,4 až 63,3. Naděje dožití za stejnou dobu vzrostla o 1,4 roku. Přidaných let přibývá, zdravých ne. Cíl „+5 let" tedy neznamená pokračovat v trendu rychleji; znamená trend otočit.
Jenže co přesně se má o pět let prodloužit
Tady začíná potíž, která s politikou nesouvisí. „Zdravé roky" nejsou jedna veličina, ale dvě — a Evropa mezi nimi letos přepnula. Eurostat počítá vedle sebe dvě řady ze stejného šetření EU-SILC:
Healthy Life Years (HLY) stojí na otázce GALI: jste kvůli zdravotnímu problému omezen/a v činnostech, které lidé obvykle dělají? Kdo hlásí omezení trvající aspoň šest měsíců, tomu se rok do zdravých let nepočítá. Je to metrika fungování. Zdravá délka života podle subjektivního zdraví (dataset hlth_silc_17) stojí na otázce jaké je vaše zdraví celkově? a za zdravé roky počítá ty, které lidé prožijí se zdravím hodnoceným jako dobré nebo velmi dobré. Je to metrika prožitku. Rozdíl mezi nimi jsme rozebrali v samostatném článku Osm let, nebo čtrnáct a půl? — a v české optice je obrovský.
Zdroj: Eurostat hlth_hlye (HLY, naděje dožití) a hlth_silc_17 (subjektivní zdraví), Česko, rok 2024, obě pohlaví; staženo přes REST API 16. 8. 2026. Rozdíl mezi oběma metrikami zdravých let činí 11,4 roku.
A teď to podstatné: Eurostat letos v monitoringu cílů udržitelného rozvoje jednu metriku vyměnil za druhou. Do edice 2025 se ve výkladní skříni evropského zdravého stárnutí ukazovaly zdravé roky podle omezení v činnostech; od edice 2026 tam stojí zdravá délka života podle subjektivního zdraví. Nešlo o skryté rozhodnutí — Eurostat ho vysvětlil v metodické poznámce — ale mělo skokový efekt: číslo, kterým se Evropa poměřuje, se přes noc „zlepšilo" o víc než deset let.
Pro cíl formulovaný jako „+5 let během jedné generace" to znamená konkrétní zranitelnost. Kdyby se výchozí stav odečetl ze staré metriky (62,4 roku) a splnění se za dvacet let vyhodnotilo z metriky nové (dnes 73,8), byl by cíl splněn okamžitě — a ještě by zbylo 6,4 roku rezervy. Nikdo takový úmysl nemá; jenže cíl, který lze splnit administrativně, nemá nad politikou žádnou disciplinární sílu. A jak ukazuje letošní výměna, není to hypotetická obava: statistická konvence se během jedné generace mění, i když se nikdo neptá.
Druhá past: řady, které se lámou
Výměna metriky je jen nápadnější verze obecnějšího problému. Zdravé roky vznikají z odpovědí lidí v dotazníku, a když se otázka přeformuluje, řada se zlomí — hodnota před zlomem a po něm nejsou srovnatelné, i když se ukazatel jmenuje stejně. Eurostat takový zlom nezastírá: označí příslušný rok příznakem break in time series. Kdo si příznaky nevšimne, dostane rozdíl, který v realitě neexistuje.
Nejnázornější případ v celém datasetu je Švédsko. Do roku 2020 patřilo se 72,7 zdravého roku při narození k evropské špičce. V roce 2021 se v EU-SILC revidovalo znění otázky GALI a švédská hodnota spadla na 68,4 roku — Eurostat ten rok označuje příznakem zlomu řady. Následovalo 66,5 (2022), 66,2 (2023) a 67,5 roku v roce 2024. Švédové v roce 2021 náhle neonemocněli; změnila se otázka.
Důsledek pro mezinárodní srovnání je nepříjemný. Postaví-li se vedle sebe české číslo po revizi (62,4) a švédské před revizí (72,7), vyjde mezera 10,3 roku. Skutečná mezera mezi Českem a Švédskem v roce 2024 je 5,1 roku. Rozdíl mezi obojím — 5,2 roku — je zhruba velikost celého cíle. Tabulka mezinárodního srovnání v hospodářské strategii PEER pracuje u Švédska s hodnotami kolem 71 a 72,7 roku, tedy s předrevizní řadou; není to výtka autorům, nýbrž past, do které v tomhle datasetu spadne skoro každý, kdo čísla přebírá ze starších přehledů. Ověřit se to dá v hlth_hlye za tři minuty — a přesně to je důvod, proč se takové srovnání do argumentace nevyplácí.
| Rok | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Česko | 62,0 | 61,6 | 62,0 | 61,8 | 62,0 | 62,4 |
| Švédsko | 73,3 | 72,7 | 68,4 b | 66,5 | 66,2 | 67,5 |
| Průměr EU27 | 64,6 | 64,0 | 63,6 | 62,6 b | 63,1 bep | 65,2 |
Zdroj: Eurostat hlth_hlye, ukazatel HLY při narození, obě pohlaví; staženo přes SDMX API 16. 8. 2026 včetně příznaků pozorování. b break in time series (zlom řady) · bep zlom řady, odhad, předběžné. Česká řada v tomto období žádný příznak zlomu nenese.
Se stejnou opatrností je namístě číst i pořadí zemí. Nejvyšší počet zdravých let při narození má v roce 2024 Itálie (73,4), následují Malta (70,6), Řecko (69,9) a Bulharsko (69,1); Švédsko je s 67,5 roku na úrovni Slovinska. Že Bulharsko předstihne Nizozemsko (59,5) nebo Finsko (57,3), není důkazem lepšího bulharského zdravotnictví — je to připomínka, že HLY vzniká ze sebehodnocení a promítá se do něj kulturní laťka, na které lidé měří, co ještě je a co už není omezení. Pro sledování jedné země v čase je ukazatel použitelný a robustní; pro tvrzení „nejlepší v Evropě" nikoli.
Kolik vlastně je pět let
Když se cíl přepočte na jedinou dostupnou tvrdou řadu, dostane konkrétní obrys. Z hodnoty 62,4 roku (2024) by pět let navíc znamenalo 67,4 roku — tedy úroveň, kde je dnes Slovinsko a Švédsko, a o 2,2 roku nad dnešním průměrem EU. Při generaci chápané jako 25 let vychází potřebné tempo na 0,2 roku zdravého života ročně, po tři desetiletí zhruba 0,17. Proti desetiletí, v němž česká hodnota klesla o 0,6 roku, je to obrat, ne extrapolace.
To není argument proti cíli — je to argument pro to říct jeho náročnost nahlas. Cíl, u kterého je předem jasné, kolik ročního zlepšení vyžaduje, se dá po pěti letech poctivě zkontrolovat a případně obhájit i ve chvíli, kdy se neplní. Cíl bez čísla se po pěti letech jen přeformuluje.
Jak cíl ukotvit
Ukotvení nevyžaduje nová data ani nové šetření. Stačí čtyři rozhodnutí, která se vejdou do jedné věty programového dokumentu.
-
Jeden dataset
Eurostat
HLY, GALIhlth_hlye, ukazatel zdravé roky při narození, obě pohlaví. Ne „zdravá délka života" obecně — konkrétní kód řady. -
Jeden výchozí bod
Roční výkyvy dosahují až jednoho roku, proto tříletý průměr 2022–2024: 62,1 roku. Jedna hodnota, jedno datum, žádné dohadování.
baseline 62,1 -
Jedno cílové číslo
67,1 roku v roce 2050. Vedle toho průběžná meta — polovina cesty do roku 2037 — aby se plnění dalo kontrolovat dřív než po generaci.
cíl 67,1 -
Pravidlo pro zlom řady
Když Eurostat změní otázku, přepočítá se výchozí hodnota, ne cíl. Bez tohoto pravidla by se metodický zlom vykázal jako úspěch — nebo jako selhání.
ochrana proti výměně metru
Poznámka: Výchozí hodnota 62,1 je tříletý průměr českých hodnot 2022–2024 (61,8 · 62,0 · 62,4) z datasetu hlth_hlye; cíl 67,1 = baseline + 5 let. Návrh redakce HSPA Monitoru, ne oficiální metodika.
Pátý bod je dobrovolný, ale užitečný: reportovat vedle hlavního čísla i tři doprovodné řady — naději dožití (aby bylo vidět, jestli zdravé roky rostou spolu s životem, nebo místo něj), zdravé roky po 65. narozeninách (tam se rozhoduje o potřebě dlouhodobé péče) a metriku subjektivního zdraví (protože právě ji Evropa nově vystavuje). Reportovat je vedle, nikdy místo. Míchání obou definic do jedné časové řady je nejčastější chyba, kterou v téhle oblasti lze udělat.
Co s tím
Za prvé: cíl formulovaný ve zdravých letech je správná volba a je dobré, že se objevil. Míří na ukazatel, ve kterém je české zaostávání dvojnásobné proti zaostávání v délce života, a nedá se splnit přesunem peněz mezi kapitolami. Za druhé: bez ukotvení metriky je zatím nevymahatelný. Dvě evropské definice zdravých let se pro Česko liší o 11,4 roku při narození a Eurostat mezi nimi letos přepnul — cíl, který neuvádí dataset, výchozí rok a číslo, jde splnit administrativně. Za třetí: ukotvení je levné. Čtyři věty — hlth_hlye, baseline 62,1 roku (průměr 2022–2024), cíl 67,1 roku v roce 2050, pravidlo pro přepočet při zlomu řady — proměňují politickou ambici v číslo, které si za dvacet let může každý ověřit sám. A protože ta samá čísla ukazují, že se česká hodnota deset let nepohnula, je ukotvení zároveň jediný způsob, jak z cíle udělat závazek místo přání.