Nadúmrtnost (excess mortality)
Stav ověření: Předběžné
Nadúmrtnost vyjadřuje, o kolik procent překročil skutečný počet zemřelých v daném období počet, který by odpovídal běžnému stavu bez mimořádné události (pandemie, vlna veder, epidemie chřipky). Referenčním (očekávaným) stavem je průměrný počet zemřelých ve stejném kalendářním měsíci v letech 2016–2019. Ukazatel se počítá jako tzv. p-skóre: (skutečné úmrtí − očekávané úmrtí) / očekávané úmrtí × 100. Roční hodnota v tomto dashboardu je průměr dvanácti měsíčních p-skóre daného roku podle Eurostatu (tabulka demo_mexrt). Nadúmrtnost je souhrnný ukazatel odolnosti (resilience) zdravotního systému a celé společnosti vůči šokům: na rozdíl od příčinově vázaných ukazatelů (preventabilní, léčitelná mortalita) neměří jednu diagnózu, ale schopnost systému absorbovat mimořádnou zátěž bez dodatečných úmrtí.
| Česko | 2,6 % |
|---|---|
| EU ⌀ | 3,6 % |
Proč na tom záleží
Nadúmrtnost je nejsouhrnnějším ukazatelem toho, jak dobře systém a společnost ustály mimořádnou zátěž. Zatímco naděje dožití nebo preventabilní mortalita popisují 'běžný' stav, nadúmrtnost měří odolnost vůči šokům — přesně tu vlastnost, kterou pandemie covid-19 prověřila u všech evropských systémů najednou a která je v post-pandemické éře stále považována za klíčovou dimenzi výkonnosti (OECD Health at a Glance, EU State of Health in the EU).
Česká zkušenost je učebnicová: v letech 2020–2021 patřila ČR k nejhůře zasaženým zemím světa (nadúmrtnost 2021 přes 26 %, měsíční vrchol v listopadu 2020 +78 %), zatímco v letech 2023–2025 se vrátila k hodnotám kolem 2,6–2,9 % — pod průměr EU-27. To ukazuje, že mimořádná zátěž není osud: rozdíl mezi katastrofickou a zvládnutou vlnou dělá připravenost, proočkovanost a kapacita systému.
Mezinárodní srovnání dává indikátoru zvláštní hodnotu: Německo (8,1 %) a Rakousko (9,1 %) zůstávají i v roce 2024 výrazně nad ČR, což vyvrací zjednodušené čtení 'bohatší = odolnější' a otevírá otázku, čím se poté-pandemické trajektorie liší.
Co hodnotu ovlivňuje
Věková a zdravotní struktura populace. Vyšší podíl seniorů a lidí s chronickou multimorbiditou zvyšuje zranitelnost vůči jakémukoli šoku — pandemii, chřipkové sezóně i vlně veder.
Proočkovanost a prevence. Nižší proočkovanost proti covid-19 a chřipce u rizikových skupin (v ČR patří proočkovanost seniorů proti chřipce dlouhodobě k nejnižším v EU) přímo zvyšuje sezónní nadúmrtnost respiračních příčin, které dnes tvoří jádro české nadúmrtnosti.
Kapacita a odolnost zdravotního systému. Rezerva lůžek intenzivní péče, personální kapacita a schopnost rychle přesměrovat péči rozhodují, zda se šok promítne do dodatečných úmrtí. Odložená a nedostupná péče během vln zvyšuje nepřímou nadúmrtnost.
Připravenost na vlny veder. Klimatická změna zvyšuje frekvenci extrémních teplot; existence a funkčnost systému včasného varování a akčního plánu pro vlny veder (SZÚ) ovlivňuje letní nadúmrtnost, byť ta je v ČR zatím mírnější než v Rakousku či Německu.
Sociální determinanty. Vzdělání, příjem a regionální nerovnosti se promítají do odlišné expozice i přístupu k péči a tím i do rozložení nadúmrtnosti mezi kraji a sociálními skupinami.
Metodika
Zdroj dat
Eurostat demo_mexrt / ČSÚ — primární zdroj ↗