Neinfekční nemoci z povolání na 100 tisíc pojištěnců

Proč na tom záleží

Nemoci z povolání jsou jediný systémový ukazatel, kterým české zdravotnictví měří zdravotní daň za práci — a dashboard dosud pracovní zdraví nepokrýval vůbec. Registr NRNP je zároveň zpětná vazba pro celý řetězec ochrany zdraví při práci: kategorizaci prací, pracovnělékařské služby, dozor hygienických stanic i odškodňování. Klesající křivka uznaných případů je politicky pohodlná, ale bez rozlišení, kolik z poklesu je prevence a kolik neuznávání, může maskovat přesun nákladů na nemocné pracovníky a veřejné rozpočty (nemocenská, invalidní důchody). Z pohledu HSPA jde o výsledkový ukazatel zátěže nemocí s přímou vazbou na spravedlnost (OSVČ a agenturní pracovníci stojí mimo systém) a na konkrétní regulatorní páky státu — seznam nemocí z povolání, posuzovací kritéria a kontrolu kategorizace prací.

Co hodnotu ovlivňuje

Úroveň a vývoj indikátoru určují tři skupiny faktorů. První je struktura ekonomiky a expozic: útlum těžby uhlí a těžkého průmyslu odstranil část klasických expozic (prach s křemičitanem, hluk, vibrace) — pneumokonióz ze SiO2 ubylo z 111 případů (2015) na 54 (2024) — v roce 2025 jich ale bylo 172, z toho 162 pneumokonióz uhlokopů, tedy diagnóz z expozic starých desítky let, které přicházejí až po letech latence; práci s vibrujícími nástroji a přetěžování končetin ale průmysl montoven udržuje (nejčastější diagnózou zůstává syndrom karpálního tunelu u montážních dělníků, svářečů i prodavaček). Druhou je přísnost uznávacího řetězce: nemoc musí odpovídat položce Seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), klinickým kritériím střediska nemocí z povolání a hygienickému ověření expozice krajskou hygienickou stanicí; každý z těchto filtrů část případů zastaví — chronické onemocnění bederní páteře prošlo za první dva roky platnosti položky jedinkrát, v roce 2025 pak v šesti případech. Třetí je motivace aktérů: odškodnění platí zaměstnavatel (povinné pojištění odpovědnosti), takže má ekonomický zájem uznání rozporovat; část zaměstnanců nemoc nehlásí z obavy o pracovní místo; a chybná kategorizace prací zaměstnavatelem (v roce 2025 vzniklo 141 nemocí z povolání z fyzikálních faktorů a 15 z 67 ohrožení při pracích, které zaměstnavatel formálně vedl jako nerizikové) podhodnocuje evidovanou expozici.

Metodika

Definice

Počet hlášených nemocí z povolání bez onemocnění přenosných a parazitárních (kapitoly I–IV a VI Seznamu nemocí z povolání: nemoci způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci dýchacích cest, kožní nemoci a nemoci způsobené ostatními faktory) na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Zdrojem je Národní registr nemocí z povolání (NRNP), který od roku 1991 eviduje všechna onemocnění uznaná za nemoc z povolání postupem podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Kapitola V (přenosné a parazitární nemoci) je z indikátoru vyloučena, protože od roku 2021 je řada zcela deformována dohlašovanými případy covidu-19 mezi zdravotníky — infekční nemoci tvořily i v roce 2025, kdy už covidová vlna odeznívala, 79,5 % všech hlášení a překrývají vývoj klasických profesionálních poškození z práce.

Jednotka

případů / 100 tis. pojištěnců

Směr

závisí na kontextu

Frekvence

ročně

Garanti dat

SZÚ (Centrum hygieny práce a pracovního lékařství — zpracovatel NRNP), ÚZIS ČR (správce Národního registru nemocí z povolání), MZ ČR (Seznam nemocí z povolání — nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), Krajské hygienické stanice (ověřování podmínek vzniku onemocnění)

Metodická poznámka

Hodnota za rok 2025: 14,4 případu na 100 tis. nemocensky pojištěných — součet incidencí kapitol I (0,06), II (8,05), III (4,46), IV (1,70) a VI (0,08) z tab. 2.1.2 zprávy SZÚ „Nemoci z povolání v ČR v roce 2025“; absolutně 683 případů (3+383+212+81+4) z 3 329 všech hlášených nemocí z povolání (tab. 2.1.1). Kapitola V (přenosné a parazitární) je z indikátoru záměrně vyloučena, protože ji v letech 2021–2024 zcela ovládl covid-19 (incidence kap. V: 2021 116,73 → 2022 144,37 → 2023 134,79 → 2024 97,62 → 2025 55,61) a maskoval by vývoj vlastních nemocí z povolání. Časová řada (na 100 tis. pojištěnců / absolutně): 2016: 22,8/1049; 2017: 23,9/1107; 2018: 22,7/1069; 2019: 18,5/874; 2020: 15,8/741; 2021: 11,0/518; 2022: 12,1/569; 2023: 11,2/532; 2024: 10,1/490; 2025: 14,4/683. OVĚŘOVACÍ PROTOKOL §4 (2026-08-20, primární zdroj = PDF zprávy SZÚ): (1) metodika přečtena — referenční populací jsou průměrné počty osob nemocensky pojištěných v civilním sektoru dle zák. č. 187/2006 Sb., vztaženo k 1. pololetí roku; (2) název ≡ obsah: „neinfekční“ = všechny kapitoly seznamu kromě V.; (3) jednotka: případů na 100 tis. pojištěnců, sedí; (4) jmenovatel: nemocensky pojištění zaměstnanci civilního sektoru, nikoli všichni zaměstnaní; (5) homogenita: pozor na novelu nař. vl. č. 168/2014 Sb. (zrušeny položky II.11 a II.12, přesunuty pod II.9) — týká se let před 2015, řada od 2016 je homogenní; (6) poslední uzavřený ročník 2025, zpráva vydána 2026-04-22; (7) benchmark se neuvádí (direction context_dependent) — mezinárodní srovnání uznávání NzP není souměřitelné; (8) plauzibilita: nárůst 10,1 → 14,4 je tažen pneumokoniózami ze SiO2 (54 → 172 případů) a nemocemi z vibrací (100 → 151), koncentrovanými v Moravskoslezském kraji — odpovídá zprávě SZÚ i tiskové zprávě; (9) reprodukovatelnost: tab. 2.1.1 a 2.1.2 uvedeného PDF, součet kapitol I+II+III+IV+VI; (10) sign-off níže.

Omezení

Indikátor měří uznaná onemocnění, ne skutečný výskyt poškození zdraví z práce — hodnota je průsečíkem expozice, ochoty hlásit a přísnosti uznávacího procesu. Vývoj řady proto nelze číst jednoznačně: desetiletý pokles zčásti odrážel reálný útlum rizikových expozic (hornictví, těžký průmysl, hluk), zčásti přísná posuzovací kritéria a podhlášenost (zaměstnanci nemoc nehlásí z obavy o místo, OSVČ do systému nespadají vůbec). SZÚ sám ve zprávě za rok 2024 upozorňuje, že klinická kritéria u chronického onemocnění bederní páteře „se zdají velmi přísná“, zatímco kritéria pro covid-19 byla naopak mírná. Součet kapitol I–IV a VI je odvozený ukazatel (v tabulkách SZÚ publikován po kapitolách, nikoli jako jeden řádek) — jde o prostý součet publikovaných hodnot. Srovnatelnost v čase mírně narušují novely seznamu nemocí z povolání (2011, 2015, 2023) a od roku 2021 nedostupnost přesného počtu pojištěnců za celý rok (SZÚ používá průměr 1. pololetí). Obrat řady v roce 2025 (10,1 → 14,4) ukazuje i druhou stranu téhož: skok táhnou pneumokoniózy uhlokopů, tedy nemoci z expozic starých desítky let, u nichž se mezi expozicí a uznáním posouvá i celá dekáda — indikátor proto měří stav práce s velkým zpožděním. Mezinárodní benchmark neexistuje (viz benchmark_source).