Úspěšná resuscitace mimo nemocnici s dobrým neurologickým výsledkem
Stav ověření: Ověřeno
Podíl kardiopulmonálních resuscitací zahájených zdravotnickou záchrannou službou (ZZS), po nichž pacient kdykoli během prvních 6 týdnů dosáhl úplné nebo částečné soběstačnosti (kategorie CPC 1–2, tzv. sekundárně úspěšná resuscitace). Čitatel = řádek 125 ročního výkazu A (MZ) 1-01 Zdravotnická záchranná služba (A038), jmenovatel = řádek 123 (všechny zahájené resuscitace při náhlé zástavě oběhu s EKG průkazem, bez ohledu na příčinu). Neměří tedy 30denní přežití ani přežití do propuštění z nemocnice, ale návrat pacienta k soběstačnému životu.
| Česko | 6,2 % |
|---|
Proč na tom záleží
Náhlá zástava oběhu mimo nemocnici patří k nejzávažnějším akutním stavům. Záchranné služby v Česku zahajují resuscitaci v tisících případů ročně; v roce 2025 jich bylo 8 210. Do nemocnice se podařilo předat živých 3 013 pacientů, ale k úplné nebo částečné soběstačnosti se do šesti týdnů vrátilo jen 513 z nich, tedy 6,2 % všech resuscitovaných. Jeden procentní bod odpovídá zhruba 82 lidem ročně.
Indikátor měří to, na čem pacientovi a jeho rodině záleží nejvíc: nejen zda přežil, ale zda se vrátil k životu, v němž se o sebe dokáže postarat. Výsledek je společným dílem celého záchranného řetězce, od svědka, který zavolá 155 a začne masírovat, přes operátora a posádku záchranky až po nemocniční intenzivní péči.
Jde o jedinou veřejnou, oficiální a každoroční národní řadu o výsledku resuscitací mimo nemocnici. Národní registr, který by sledoval přežití do propuštění z nemocnice podle mezinárodního (utsteinského) vzoru, v Česku veřejně dostupný není. Indikátor souvisí s dojezdem záchranné služby (dojezd_zzs) a s nemocniční úmrtností po infarktu (mortalita_inhosp_ami).
Co hodnotu ovlivňuje
Laická resuscitace. O výsledku se z velké části rozhoduje před příjezdem sanitky. Mozek bez okysličené krve začíná odumírat během několika minut, a právě neurologický výsledek tento indikátor měří. Pokud svědek zahájí nepřímou masáž srdce hned, roste šance, že pacient nejen přežije, ale vrátí se k soběstačnému životu. Kolik zástav v Česku laici resuscitují, výkaz záchranných služeb nesleduje.
Dostupnost defibrilátorů. Automatický externí defibrilátor (AED) umožňuje podat výboj dřív, než dorazí záchranka. Jeho přínos závisí na tom, zda je přístroj poblíž, zda o něm operátor tísňové linky ví a zda k němu umí někoho navést. Registrace AED na veřejných místech není v Česku povinná.
Dojezd a práce posádky. Čas od kolapsu k první defibrilaci a kvalita rozšířené resuscitace na místě ovlivňují, kolik pacientů se podaří předat do nemocnice živých. Dojezd sleduje samostatný indikátor dojezd_zzs.
Telefonicky asistovaná resuscitace. Operátor tísňové linky vede svědka k masáži srdce ještě před příjezdem posádky. Jak často se to podaří, se na národní úrovni nevyhodnocuje.
Poresuscitační péče v nemocnici. Řízená teplota, včasná koronární intervence a intenzivní péče rozhodují o tom, zda se pacient předaný živý do nemocnice vrátí k soběstačnosti. Na tomto článku řetězce závisí rozdíl mezi primárně a sekundárně úspěšnou resuscitací.
Kvalita vykazování. Hodnota závisí i na tom, zda záchranná služba dostane z nemocnice zpětnou informaci o stavu pacienta. Kraje, kde tato vazba funguje, vykážou víc úspěšných resuscitací než kraje, kde chybí.
Metodika
Zdroj dat
ÚZIS ČR / NZIP — Datový souhrn SSS-07-12: Výkaz A (MZ) 1-01 Zdravotnická záchranná služba (A038), verze 2026-01 — primární zdroj ↗
Souvislosti
- V kauzální mapě systému patří k páce Akutní péče — mapa systému