HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Indikátor

Výsledky · Duševní zdraví · Sebevražednost mladistvých · 2023

Sebevraždy mladistvých (15–19 let)

Stav ověření: Ověřeno

Hrubá míra úmrtí na úmyslné sebepoškození (sebevraždu, ICD-10 X60–X84) ve věkové skupině 15–19 let na 100 000 obyvatel téže věkové skupiny, obě pohlaví dohromady. Standardní harmonizovaná metrika Eurostatu (tps00202), zdrojem je národní statistika příčin úmrtí.

6,96 na 100 000 ob. (15–19 let)
Signál: špatné
Srovnání (rok 2023)
Česko6,96 na 100 000 ob. (15–19 let)
EU ⌀4,17 na 100 000 ob. (15–19 let)

Proč na tom záleží

Sebevražda je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí dospívajících (po úrazech) a u některých subkohort stojí za více než čtvrtinou všech úmrtí. Jde o úmrtí v zásadě preventabilní a o nejcitlivější výstupní ukazatel duševního zdraví mladé generace — proto patří do jádra hodnocení výkonnosti systému v dimenzi zdraví.

Co hodnotu ovlivňuje

Dostupnost a kapacita dětské a dorostové psychiatrie a klinické psychologie (čekací doby v řádu měsíců, regionální díry),Školní poradenská péče a dostupnost školních psychologů,Sociální sítě, kyberšikana a tlak na výkon,Rodinné prostředí, socioekonomická situace a zkušenost s adverzitou v dětství,Dostupnost a viditelnost krizových linek (Linka bezpečí 116 111)

Metodika

Definice
Hrubá míra úmrtí na úmyslné sebepoškození (sebevraždu, ICD-10 X60–X84) ve věkové skupině 15–19 let na 100 000 obyvatel téže věkové skupiny, obě pohlaví dohromady. Standardní harmonizovaná metrika Eurostatu (tps00202), zdrojem je národní statistika příčin úmrtí.
Jednotka
na 100 000 ob. (15–19 let)
Směr
nižší hodnota je lepší
Frekvence
annual
Garanti dat
ČSÚ (Český statistický úřad), ÚZIS ČR (Národní registr zemřelých), NÚDZ (Národní ústav duševního zdraví) — koordinace prevence sebevražd
Metodická poznámka
Hodnota za rok 2023: 6,96 úmrtí na 100 000 mladistvých 15–19 let (Eurostat tps00202, ČSÚ jako národní zdroj). EU27 ve stejném roce 4,17 — Česko je tedy zhruba o 67 % nad evropským průměrem a patří mezi země s nejvyšší adolescentní sebevražedností (srovnatelně s Polskem 7,17, nad Rakouskem 6,47 a Německem 4,48, výrazně nad Slovenskem 2,99). Trend je vzestupný: po propadu během covidového roku 2020 (4,98) míra znovu roste (2021: 6,06; 2022: 7,36; 2023: 6,96). Indikátor je věkově stratifikovaný a doplňuje — neduplikuje — celkovou standardizovanou míru sebevražd (indikátor sebevrazdy_per_100k), protože adolescentní sebevražednost má jiné determinanty (školní prostředí, sociální sítě, dostupnost dětské psychiatrie) a jinou politickou páku.
Omezení
Malá absolutní čísla (jednotky až nižší desítky úmrtí ročně v kohortě 15–19) způsobují meziroční rozkolísanost — interpretovat je třeba víceletý trend, ne jednotlivý rok. Sebevraždy mladistvých bývají podhodnocené (část je klasifikována jako úraz nebo událost nezjištěného úmyslu, ICD-10 Y10–Y34). Hrubá míra na úzké věkové pásmo není věkově standardizovaná, ale uvnitř pětiletého pásma je srovnatelnost vysoká. Eurostat data končí rokem 2023; celková míra sebevražd v ČR přitom v roce 2024 prudce vzrostla (14,3 na 100 tis.), což u mladistvých nutno sledovat.

Zdroj dat

Eurostat (tps00202) / ČSÚ — primární zdroj ↗

Staženo: 2026-06-15 · ověřeno: 2026-06-15 · původ: seed

Interaktivní detail: graf trendu a krajská mapa →