Výdaje na prevenci (% běžných výdajů na zdravotnictví)

Proč na tom záleží

Výdaje na prevenci jsou v rámci OECD HSPA klasifikovány jako strukturální (vstupní) indikátor — měří, jak systém alokuje zdroje před tím, než nemoc vznikne. Je to proto leading indicator: nedostatečné prevenční výdaje se projeví v horších výsledkových indikátorech (mortalita, incidence, PYLL) s latencí 5–15 let, což politické rozhodování systematicky podceňuje.

SHA HC.6 je zároveň mezinárodně nejlépe srovnatelnou měrou prevenční kapacity systému, protože metodika je harmonizovaná napříč zeměmi OECD a EU. Na rozdíl od výstupo-orientovaných indikátorů (např. pokrytí screeningem) zachycuje HC.6 celkový systémový záměr: kolik je stát a pojišťovny ochotni investovat do zdraví populace ještě před vznikem nemoci.

Pro stakeholdery v ČR má indikátor přímou politickou relevanci: úhradová vyhláška, zákon o veřejném zdravotním pojištění (48/1997 Sb.) a Strategie Zdraví 2030 jsou konkrétní páky, prostřednictvím nichž lze podíl HC.6 ovlivnit. Monitoring tohoto indikátoru tak propojuje makrofinanční obraz systému s konkrétními legislativními nástroji.

Co hodnotu ovlivňuje

Výše podílu výdajů na prevenci je v ČR určována průnikem několika systémových sil. Nejvýznamnějším faktorem je úhradová vyhláška MZ ČR (každoročně vydávaná dle § 17 zák. 48/1997 Sb.), která stanoví sazby za preventivní výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění — pokud jsou sazby nízké nebo výkony chybí v číselníku, poskytovatel nemá ekonomickou motivaci prevenci nabízet.

Strukturu dále formují krajské hygienické stanice (KHS), které zajišťují protiepidemická opatření, epidemiologický dohled a vzdělávání v ochraně veřejného zdraví. Jejich financování z kapitoly MZ státního rozpočtu je dlouhodobě podhodnoceno, přičemž pandemie COVID-19 nárazově výdaje zvýšila (2020–2021), ale poté se vrátily na prepandemickou úroveň.

Krajské programy prevence závislostí, duševního zdraví a sexuálně přenosných nemocí, hrazené z krajských rozpočtů, tvoří regionálně heterogenní složku celkových prevenčních výdajů. Strategie Zdraví 2030 (MZ ČR, 2020) si klade za cíl zvýšit podíl prevence, ale zatím nepřinesla strukturální změnu v alokaci úhradové vyhlášky. Komunitní programy primární prevence, pracovnělékařské prohlídky (hrazeny zaměstnavatelem, nikoli z CHE, a proto do SHA HC.6 nezahrnované) a vzdělávací kampaně MZČR jsou dalšími relevantními, avšak metodicky různě zachytitelnými složkami.

Metodika

Definice

Podíl běžných výdajů na zdravotnictví (current health expenditure, CHE) vynaložených na funkci HC.6 Preventivní péče (HC.6) dle klasifikace SHA 2011. Zahrnuje imunizaci a screeningové programy, poradenství v oblasti zdravého životního stylu, epidemiologický surveillance, ochranu veřejného zdraví, zdravotní výchovu a komunikaci a připravenost na mimořádné události.

Jednotka

%

Směr

vyšší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

OECD, ČSÚ, ÚZIS

Metodická poznámka

HC.6 Preventivní péče je v SHA 2011 členěna do šesti podkategorií: HC.6.1 Informace, vzdělávání a poradenství o zdraví (zdravotní výchova, kampaně, poradenství v ordinaci); HC.6.2 Imunizační programy (úhrada vakcín a aplikace); HC.6.3 Včasné odhalení nemoci (screeningové programy — mamografie, kolorektální, cervikální, diabetický); HC.6.4 Sledování zdravého stavu (preventivní prohlídky u praktika, závodní lékařství je výjimkou); HC.6.5 Epidemiologický surveillance (monitoring infekčních nemocí, KHS, ECDC reporting); HC.6.6 Připravenost na mimořádné události a katastrofy (kapacity krizové připravenosti zdravotnictví). Čitatel indikátoru jsou výdaje funkcí HC.6 (součet HC.6.1–6.6), jmenovatel jsou celkové běžné výdaje na zdravotnictví (current health expenditure, CHE = součet HC.1–HC.9 bez investic). Výsledkem je procentuální podíl. OECD počítá průměr jako nevážený průměr zemí s dostupnými daty. Hodnota se čte živě z OECD SHA dataflow (HC6, % běžných výdajů na zdraví); covidové roky 2020–2022 jsou metodicky srovnatelné, ale obsahují mimořádné výdaje na testování a vakcinaci.

Omezení

Mezinárodní srovnatelnost dat HC.6 může být ovlivněna rozdílnou praxí klasifikace: část výdajů na prevenci může být vykazována v rámci HC.1 (ambulantní kurativní péče) nebo HC.4 (pomocné zdravotní služby), pokud preventivní složka není odděleně účtována. Pracovnělékařské prohlídky hrazené zaměstnavatelem jsou v ČR zahrnvány do HC.6.4 jen částečně — metodika se napříč zeměmi liší, což zkresluje mezinárodní srovnání. Meziročně může dojít k posunu hodnoty v důsledku překlasifikace výdajů (nikoli skutečné politické změny), zejména po COVID-19 letech 2020–2021, kdy výdaje na HC.6.5 (epidemiologický surveillance) a HC.6.6 (připravenost) dramaticky vzrostly a poté poklesly. Data za poslední rok jsou zpravidla dostupná s dvouletým zpožděním (ČSÚ SHA report vychází 2 roky po referenčním roku).