HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Indikátor

Struktury · Sociální determinanty zdraví · Zdravotní gramotnost · 2020

Omezená zdravotní gramotnost dospělých

Stav ověření: Ilustrativní

Podíl dospělých (18+), kteří mají omezenou obecnou zdravotní gramotnost — tedy součet kategorií „nedostatečná" a „problematická" na škále indexu obecné zdravotní gramotnosti HLS19 (M-POHL / WHO). Zdravotní gramotnost je schopnost najít, porozumět, posoudit a použít informace o zdraví při rozhodování o péči, prevenci a podpoře zdraví. Měřeno dotazníkem HLS19 (česká vlna HLS19-CZ, sběr SZÚ na konci roku 2020).

47 %
Signál: na pozoru
Srovnání (rok 2020)
Česko47 %
EU ⌀46 %

Proč na tom záleží

Zdravotní gramotnost je v HSPA a OECD frameworku uznávaný systémový enabler — předurčuje, zda populace dokáže prevenci, screening a léčbu reálně využít. Nízká zdravotní gramotnost je opakovaně spojena s pozdějším záchytem nemocí, horší adherencí, vyšší utilizací akutní a nemocniční péče a horšími výsledky — a v ČR se navíc koncentruje u stejných skupin, které mají i kratší naději dožití a vyšší riziko chudoby. Indikátor proto patří do dimenze spravedlnosti: ukazuje, jak velká část dospělých je v nevýhodě už na vstupu do systému. Hodnota 47 % (2020) řadí Česko přibližně na evropský průměr (≈ 46 %), tedy 9. místo ze 17 zemí HLS19 — zlepšení oproti 59 % v roce 2015, ale stále téměř polovina dospělých má s orientací ve zdraví potíže. Signál je nastaven proti evropskému průměru (good ±2, warn ±5 %): aktuální hodnota je těsně nad průměrem → warn.

Co hodnotu ovlivňuje

Omezená zdravotní gramotnost se silně koncentruje podle sociálního gradientu — vyšší je u lidí s nižším vzděláním, nižším příjmem, u seniorů a u osob s chronickým onemocněním. Vstupní determinanty jsou vzdělanostní a sociální (škola, rodinné zázemí, digitální dovednosti). Systémové determinanty leží na straně zdravotnictví: srozumitelnost komunikace lékařů, čitelnost příbalových letáků a webů institucí, navigovatelnost systému (kam jít, na co mám nárok), kvalita pacientského portálu a oficiálních informačních zdrojů (NZIP). Země s nižší omezenou HL (Rakousko, severní Evropa) investovaly do „health-literate" organizací — standardů srozumitelné komunikace v nemocnicích a u praktiků. Reformní rámec ČR: Zdraví 2030 (Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030) má zvyšování zdravotní gramotnosti jako samostatný cíl; navazuje na Akční plán č. 12 „Rozvoj zdravotní gramotnosti" (2015–2020).

Metodika

Definice
Podíl dospělých (18+), kteří mají omezenou obecnou zdravotní gramotnost — tedy součet kategorií „nedostatečná" a „problematická" na škále indexu obecné zdravotní gramotnosti HLS19 (M-POHL / WHO). Zdravotní gramotnost je schopnost najít, porozumět, posoudit a použít informace o zdraví při rozhodování o péči, prevenci a podpoře zdraví. Měřeno dotazníkem HLS19 (česká vlna HLS19-CZ, sběr SZÚ na konci roku 2020).
Jednotka
%
Směr
nižší hodnota je lepší
Frekvence
approx_5y
Garanti dat
Státní zdravotní ústav (SZÚ) — Centrum podpory veřejného zdraví, M-POHL (WHO Action Network on Measuring Population and Organizational Health Literacy), Ministerstvo zdravotnictví ČR — Zdraví 2030
Metodická poznámka
Indikátor vychází z mezinárodně standardizovaného nástroje HLS19, který v ČR realizoval SZÚ (sběr na konci roku 2020, reprezentativní vzorek dospělých 18+). Hodnota = podíl osob s omezenou (nedostatečnou + problematickou) obecnou zdravotní gramotností. Časová řada má dvě národní vlny: HLS-EU 2015 (omezená HL 59 %: nedostatečná 19 % + problematická 40 %) a HLS19 2020 (omezená HL 47 %). Pokles o 12 procentních bodů autoři zčásti připisují pandemii covid-19, která populaci přiměla aktivně vyhledávat informace o zdraví; výrazné zlepšení nastalo zejména u seniorů. Indikátor je strukturní determinanta — neměří kvalitu péče, ale schopnost populace se v systému orientovat, což ovlivňuje prevenci, adherenci, využití péče i nerovnosti.
Omezení
(1) Self-report — měří subjektivně vnímanou obtížnost, ne testovanou znalost. (2) Jen dvě srovnatelné národní vlny (2015, 2020), takže trend je orientační a citlivý na mimořádné vlivy (covid-19). (3) HLS19 a HLS-EU používají blízké, ale ne identické verze nástroje (Q47/Q12), proto je meziroční srovnání nutné brát jako řádové. (4) Mezinárodní srovnání je oslabeno rozdíly ve sběru a verzích dotazníku mezi zeměmi. (5) Krajský/okresní rozpad není standardně publikován — k dispozici jsou členění podle věku, vzdělání, příjmu a ekonomické aktivity.

Zdroj dat

SZÚ · HLS19-CZ — Šetření zdravotní gramotnosti dospělé populace ČR 2020 — primární zdroj ↗

Staženo: 2026-06-25 · původ: seed

Souvislosti

  • V kauzální mapě systému patří k páce Sociální determinantymapa systému

Interaktivní detail: graf trendu a krajská mapa →