Horko zabíjí tiše. Většině úmrtí jde přitom předejít.

Sedm věcí, na které v horkých dnech nezapomínat

Doporučení Ministerstva zdravotnictví z 3. srpna 2026. Nejsou nová ani objevná — jejich hodnota je v tom, že se jimi skoro nikdo neřídí důsledně.

1. 1

   Pít průběžně, ne až při žízni

   Žízeň je opožděný signál — když ji cítíte, tělo už vodu postrádá. U seniorů se pocit žízně navíc s věkem otupuje, takže se na něj nelze spolehnout vůbec.

2. 2

   Mezi 11. a 16. hodinou zůstat mimo přímé slunce

   To je okno, kdy je sluneční záření nejintenzivnější. Nejde jen o teplotu — jde i o UV dávku, kterou pokožka dostane.

3. 3

   Lehké prodyšné oblečení a pokrývka hlavy

   Volné a světlé. Pokrývka hlavy není kosmetika — chrání hlavu a šíji, tedy přesně místa, kde vzniká úžeh.

4. 4

   Opalovací krém s dostatečným faktorem

   Nanášet dřív, než vyjdete ven, a opakovaně během dne — po koupání a po zpocení znovu.

5. 5

   Fyzickou námahu přesunout mimo poledne

   Běh, zahrada, stěhování, sport — brzy ráno nebo večer. Svalová práce sama o sobě vyrábí teplo, které tělo musí odvést navíc.

6. 6

   Kontrolovat seniory a lidi žijící o samotě

   Jeden telefonát denně. Ptejte se konkrétně: máš co pít, není ti horko, jak jsi spal. Osamělost je u veder samostatný rizikový faktor — není, kdo by si všiml.

7. 7

   Nikdy nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaném autě

   Ani na několik minut. Proč je tohle jiná kategorie než zbytek seznamu, ukazují čísla níže.

Úžeh, nebo úpal? Rozdíl rozhoduje o tom, jestli voláte záchranku

Používají se skoro zaměnitelně, ale jde o dva různé stavy s různou naléhavostí. Úpal může skončit smrtí během hodin.

Úžeh vzniká od slunce na hlavě. Úpal je přehřátí celého těla — i bez jediného paprsku.

Pro koho je horko víc než nepohodlí

• Senioři

  Slabší pocit žízně, nižší schopnost termoregulace, častá chronická onemocnění a léky, které hospodaření s vodou ovlivňují. Zdaleka nejohroženější skupina.

• Malé děti a novorozenci

  Mají větší povrch těla vůči hmotnosti, přehřejí se rychleji a nedokážou o problému říct. Kojenec se dehydratuje během hodin, ne dní.

• Těhotné ženy

  Organismus se v těhotenství přehřívá rychleji a hrozí vyšší riziko dehydratace. Stejná doporučení platí i po porodu.

• Chronicky nemocní

  Srdeční a cévní onemocnění, cukrovka, onemocnění ledvin, obezita. Horko je zátěž navíc pro systém, který už pracuje na hranici.

• Lidé užívající některé léky

  Diuretika, některá psychofarmaka a léky na tlak mohou měnit hospodaření s tekutinami nebo schopnost pocení. Léky sami nevysazujte — zeptejte se lékaře nebo lékárníka.

• Lidé žijící o samotě

  Samotný fakt, že si nikdo nevšimne, je rizikový faktor. Zhoršení stavu při přehřátí přichází plíživě a postižený ho často sám nerozpozná.

Co se v horku snadno přehlédne

Léky ztrácejí účinnost, aniž by to bylo vidět

Tohle je nejpodceňovanější položka celého seznamu. Lék, který se přehřál, vypadá stejně jako předtím — žádná změna barvy, žádný zápach. Přesto nemusí fungovat.

• Většinu léků uchovávejte do 25 °C, nebo podle pokynů v příbalové informaci.
• Nenechávejte léky na přímém slunci ani v zaparkovaném autě, kde teplota přesáhne 50 °C.
• Inzulin a biologická léčiva patří do chladničky — řiďte se pokyny výrobce.
• Při přepravě použijte chladicí pouzdro, nebo lék co nejdřív uložte do doporučených podmínek.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Klimatizace v autě: rozdíl teplot je důležitější než samotný chlad

Příliš velký rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou může způsobit takzvaný teplotní šok — bolesti hlavy, závrať, nevolnost, ztuhlost svalů nebo podráždění dýchacích cest. Opatrní by měli být hlavně senioři a lidé se srdečními či cévními chorobami.

• Rozpálené auto nejdřív vyvětrejte, teprve pak zapněte klimatizaci.
• Ideální teplota v kabině je 23–25 °C, tedy asi o 5–6 °C méně, než je venku.
• Proud studeného vzduchu nesměřujte přímo na obličej ani na tělo.
• Nezapomínejte na pravidelnou výměnu nebo čištění kabinového filtru.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Zaparkované auto: proč „jen na chvilku“ neexistuje

Tady čísla mluví jasněji než jakékoli varování. Auto se nechová jako stín — chová se jako skleník.

Jak rychle se ohřeje zaparkované auto

Situace	Hodnota
Nárůst teploty během prvních 30 minut	~80 % celkového nárůstu
Venku 35 °C, uvnitř auta po 20 minutách	přes 50 °C
Palubní deska oproti vzduchu v kabině	o 20–30 °C teplejší

Barva auta ani pootevřené okénko teplotu uvnitř výrazně nesníží. Nikdy v zaparkovaném autě nenechávejte děti, seniory ani zvířata — ani na několik minut.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Tropické noci: chybí zotavení, ne jen pohodlí

Za tropickou noc se považuje noc, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Význam nespočívá v tom, že se špatně spí — spočívá v tom, že tělo nemá kdy vychladnout. Zátěž z jednoho horkého dne se přenese do dalšího a kumuluje se. Právě proto bývají nejnebezpečnější dlouhé vlny veder, ne jediný rekordní den.

• Větrejte v noci a nad ránem, přes den nechte zataženo a okna zavřená.
• Ložnice na sever nebo místnost, která se přes den nerozpaluje, je lepší volba než zvyk.
• Vlažná (ne studená) sprcha před spaním pomáhá tělu odvést teplo.
• U seniorů se přehřátí v noci projeví hlavně zmateností — ta je varovný příznak, ne „stáří“.

Připravilo Zdravé Česko podle doporučení ČHMÚ a SZÚ; téma odpovídá materiálu MZ ČR „Tropické noci“.

U vody: nejčastější příčinou není neplavectví, ale nepozornost

• Děti u vody ani na okamžik bez dozoru. Utonutí je tiché a rychlé — nevypadá jako v filmech.
• Do vody nevstupujte prudce, když jste rozpálení — hrozí kolaps z náhlého ochlazení.
• Neskákejte do vody, jejíž hloubku a dno neznáte.
• Alkohol a koupání nejdou dohromady; zhoršuje odhad i termoregulaci.
• Nafukovací lehátko není záchranná pomůcka — vítr ho odnese rychleji, než stihnete doplavat zpět.

Připravilo Zdravé Česko; téma odpovídá materiálům MZ ČR ve spolupráci se ZZS hl. m. Prahy.

Čtyři představy, které v horku zvyšují riziko

Ministerstvo zdravotnictví k vedrům vydalo přehled nejčastějších mýtů. Tohle jsou ty, na které upozorňuje.

• „Mně se to stát nemůže.“

  Přehřátí nerozlišuje podle kondice. Rozhoduje kombinace teploty, vlhkosti, námahy a doby expozice — a ta dokáže složit i zdravého člověka.

• „Když nemám žízeň, nemusím pít.“

  Žízeň se dostavuje se zpožděním za skutečnou ztrátou tekutin. U seniorů je tento signál výrazně oslabený.

• „Doma jsem v bezpečí.“

  Byt pod střechou nebo místnost bez možnosti vyvětrat drží teplo i v noci. Úpal vzniká i bez jediného slunečního paprsku.

• „V noci je chladno, to se srovná.“

  Při tropických nocích teplota neklesne pod 20 °C a tělo nedostane prostor se zotavit. Zátěž se přenáší do dalšího dne.

Co dělají nemocnice — a co to znamená pro vás

Fakultní nemocnice napříč republikou jsou podle Ministerstva zdravotnictví na období vysokých teplot připraveny. V zařízeních se klade důraz na pitný režim pacientů i personálu, cirkulaci vzduchu a stínění, klimatizaci nebo ventilátory, zvýšený dohled nad rizikovými pacienty a průběžnou edukaci.

Ve většině nemocnic není kvůli očekávaným vedrům nutné přijímat mimořádná provozní opatření ani omezovat plánovanou péči. Pro pacienta to prakticky znamená, že objednané zákroky a vyšetření běží dál — vedro samo o sobě není důvod, proč by se termín rušil.

Stejnou logiku uplatňují i sociální služby: během tropických dnů upravují režim péče tak, aby předcházely dehydrataci a přehřátí u lidí s omezenou pohyblivostí.

Jak se zátěž z vedra promítá do provozu nemocnic — a proč vrchol úmrtí a akutních příjmů přichází až dva dny po teplotním rekordu — rozebírá text Nemocnice v tropickém dni.

Co k vedrům píšeme jinde

Tahle stránka je servisní — říká, co dělat. Následující texty vysvětlují proč, a co za tím vidíme v datech.

• Prevence

  Co s vámi dělá vedro

  Fyziologie za doporučeními na téhle stránce: tělo se chladí rozšířením cév a pocením, obojí stojí srdce sílu. Vysvětluje, proč jsou rizikové skupiny právě ty, které jsou.

• Klinika

  Nemocnice v tropickém dni

  Vlny veder plní nemocnice rychleji než většina krizí — vrchol přichází do dvou dnů od teplotního rekordu. A proč klimatizace problém spíš přesouvá, než řeší.

• Klinika

  Polypragmazie u seniorů

  Skoro polovina Čechů nad 65 let bere pět a víc léků souběžně. Právě tahle skupina je v horku nejzranitelnější — a systém to neumí zachytit.

• Prevence

  Co tedy pít

  Pitný režim je první bod všech doporučení k vedrům. Tenhle text říká, čím ho naplnit — a proč slazené nápoje a alkohol situaci zhoršují.

• Prevence

  Špinavý vzduch: 14,1 versus 5

  Vlny veder chodí ruku v ruce se zhoršenou kvalitou ovzduší. Česko je s expozicí PM2.5 skoro trojnásobně nad doporučením WHO.

• Legislativa

  Uhlíková stopa zdravotnictví

  Systémová vrstva: zdravotnictví léčí následky klimatické změny a zároveň se na ní podílí 4,4 % globálních emisí.

Kde najdete originály

Všechno podstatné z kampaně ministerstva je přepsané výš v textu. Když si chcete ověřit znění nebo vidět původní grafiku, tady jsou zdroje:

• Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví k horkým dnům

  Základní doporučení, informace o připravenosti nemocnic a rozcestník na celou kampaň. Vydáno 3. 8. 2026, aktualizováno 4. 8. 2026.

• Ministerstvo zdravotnictví ČR na Facebooku

  Průběžně zveřejňovaná doporučení — desatero pro horké dny, mýty o vedrech, léky, klimatizace, tropické noci, zaparkované auto, těhotenství, novorozenci.

• Epicentrum Blesku: rozhovor s Matyášem Fošumem

  Ředitel odboru ochrany veřejného zdraví o připravovaném plánu zvládání extrémních veder.