Kolik pacientů v české nemocnici má právě teď infekci, kterou získali až při péči? Odpověď většina nemocnic zná jen z jednodenních průzkumů, při kterých epidemiologové a hygienické sestry projdou dokumentaci všech hospitalizovaných. Každý den to dělat nejde: autoři liberecké studie píší, že každodenní ruční kontrola zdravotnické dokumentace kvůli infekcím „není proveditelná“. Krajská nemocnice Liberec proto v roce 2023 zavedla do každodenního provozu systém HAIDI, který s hledáním infekcí pomáhá s využitím umělé inteligence. Teď ho porovnala s ručním průzkumem na stejných pacientech. Výsledek je povzbudivý, ale říká méně, než by se z titulku mohlo zdát.

Systém HAIDI proti ručnímu průzkumu ECDC v Krajské nemocnici Liberec (Prattingerová et al., J Hosp Infect 2026, průzkum 2025)
749 hospitalizovaných pacientů v jednodenním průzkumu obě metody na stejné skupině pacientů
98,3 % pacientů, u kterých se obě metody shodly Cohenovo kappa 0,88
65 infekcí našla každá z metod, ne zcela tytéž u 61, resp. 62 pacientů
90,3 % všech nalezených infekcí zachytila každá z metod každá minula sedm infekcí

Zdroj: Prattingerová J et al., J Hosp Infect 2026;177:162–166, PMID 42753952, abstrakt (ověřeno v PubMed 24. 10. 2026). Shoda 98,3 % je zaokrouhlená hodnota 0,9826 z abstraktu.

Co studie změřila

Autorský tým kolem Jany Prattingerové (Technická univerzita v Liberci, Univerzita obrany, Trnavská univerzita a Krajská nemocnice Liberec) postupoval ve třech krocích. Nejdřív proběhl obvyklý jednodenní průzkum prevalence (point prevalence survey, PPS) podle metodiky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Pak na stejnou skupinu pacientů pustili HAIDI a jeho výstupy ověřili epidemiologové. Nakonec spočítali, jak se obě metody shodují, a jaký podíl infekcí každá z nich zachytila ze spojeného souboru všech infekcí, které našla aspoň jedna metoda.

Postup liberecké studie ve třech krocích (Prattingerová et al., J Hosp Infect 2026, metody podle abstraktu)
  1. Ruční průzkum podle ECDC

    Jeden den, všichni hospitalizovaní, standardní evropské definice infekcí spojených se zdravotní péčí.

    Krok 1
  2. HAIDI na stejných pacientech

    Systém navrhne infekce, epidemiologové jeho výstupy ověří. Nejde o plně automatické rozhodnutí.

    Krok 2
  3. Srovnání

    Cohenovo kappa a podíl zachycených infekcí ze spojeného souboru obou metod.

    Krok 3

Zdroj: Prattingerová J et al., J Hosp Infect 2026, PMID 42753952, oddíl Methods v abstraktu (ověřeno v PubMed 24. 10. 2026); zjednodušení redakce.

Ze 749 pacientů ruční průzkum našel infekci u 61 pacientů, celkem 65 infekcí. Prevalence tedy byla 8,1 %. HAIDI označil 62 pacientů, také s 65 infekcemi. Obě metody se shodly u 98,3 % pacientů a Cohenovo kappa, které shodu očišťuje od náhody, vyšlo 0,88.

Zajímavější je, kde se metody rozešly. Každá minula sedm infekcí a podle abstraktu se minuté infekce u obou metod lišily. Ruční průzkum i HAIDI tak zachytily shodně 90,3 % ze všech infekcí, které našla aspoň jedna z metod. Jinými slovy: žádná z nich nebyla úplná a teprve jejich spojení dalo nejširší obraz. Které typy infekcí kterým metodám unikly, abstrakt nerozepisuje.

Ruční průzkum ECDC a HAIDI vedle sebe, Krajská nemocnice Liberec, jednodenní průzkum 2025 (Prattingerová et al., J Hosp Infect 2026)
UkazatelRuční průzkum ECDCHAIDI
Pacienti s infekcí6162
Nalezené infekce6565
Minuté infekce77
Podíl ze všech nalezených infekcí90,3 %90,3 %
Kdo o infekci rozhodlepidemiologický týmsystém navrhl, epidemiologové ověřili

Zdroj: Prattingerová J et al., J Hosp Infect 2026, PMID 42753952, abstrakt (ověřeno v PubMed 24. 10. 2026). Shoda obou metod 98,3 % pacientů, Cohenovo kappa 0,88.

Proč ruční průzkum není zlatý standard

Studie srovnává umělou inteligenci s ručním průzkumem. Ten ale sám chyby dělá. ECDC při posledním celoevropském průzkumu v letech 2022–2023 nechal v části nemocnic zopakovat sběr nezávislými národními validačními týmy. Podle zprávy ECDC zachytili místní sběrači dat v průměru 68,2 % infekcí, které měli najít, s rozpětím od 40,1 % ve Španělsku po 85,1 % v Česku. Česká validace se týkala šesti nemocnic a 300 pacientů.

Pro liberecký výsledek z toho plynou dvě věci. Čeští sběrači dat měli při validaci ECDC nejvyšší citlivost, takže ruční průzkum v českých podmínkách nebývá slabým měřítkem. Česká validace ale proběhla jen v šesti nemocnicích a zda mezi nimi byl Liberec, zpráva neuvádí. A zároveň: když se HAIDI s ručním průzkumem shoduje, neznamená to, že oba našly všechno. Proto autoři správně počítali záchyt proti spojenému souboru obou metod, ne proti ručnímu průzkumu jako jediné pravdě. Ani tento soubor ale nemusí obsahovat infekce, které unikly oběma.

Česko a Evropa: kolik infekcí nemocnice mají a jak je hledají

Podle zprávy ECDC z května 2024 mělo ve vzorku evropských nemocnic infekci spojenou se zdravotní péčí 7,1 % pacientů, s rozpětím mezi zeměmi od 3,1 do 13,8 %. Po opravě podle validačních studií ECDC odhaduje 8,0 % a zhruba 4,3 milionu pacientů s takovou infekcí ročně v nemocnicích EU/EHP. Pro Česko, kde se zúčastnilo 39 nemocnic s 12 296 pacienty, uvádí ECDC 6,7 % (95% interval spolehlivosti 5,4–8,4 %). Jde o pozorovanou hodnotu bez opravy podle validace, srovnatelnou se 7,1 %, ne s 8,0 %.

Podíl hospitalizovaných pacientů s aspoň jednou infekcí spojenou se zdravotní péčí v jednodenních průzkumech (ECDC PPS 2022–2023; Liberec 2025 podle Prattingerové et al. 2026)

Zdroj: ECDC, Point prevalence survey of healthcare-associated infections and antimicrobial use in European acute care hospitals 2022–2023 (6. 5. 2024), souhrn, tabulka 19 a obrázek 11 (mediány podle typu nemocnice), čteno 24. 10. 2026; Prattingerová J et al., J Hosp Infect 2026, PMID 42753952. Hodnota Liberce není s národními čísly srovnatelná, jde o jinou dobu a jiný typ vzorku.

Liberecká prevalence 8,1 % je vyšší než české číslo z průzkumu ECDC. Neznamená to ale, že by Liberec byl horší. Jde o jednu velkou krajskou nemocnici v jednom dni roku 2025, zatímco národní číslo zahrnuje 39 nemocnic různého typu z let 2022–2023. Prevalence se podle ECDC výrazně liší podle typu nemocnice a oddělení: medián prevalence v terciárních nemocnicích byl 7,7 %, v primárních 4,4 % a na jednotkách intenzivní péče mělo infekci 20,5 % pacientů.

Jak nemocnice infekce hledají, zmapovala práce Ference Rüthera a kolegů v Eurosurveillance (2026, doi.org ↗). Z 992 nemocnic ve 24 zemích, mezi nimi i českých, nejčastěji hlásily plně ruční sledování (38,8 až 45,4 % podle typu infekce). Nějakou formu automatizace používalo 19,3 až 29,8 % nemocnic, plně automatické sledování jen 1,8 až 2,9 %. Autoři zároveň zjistili, že řada nemocnic bez automatizace už má potřebná data v elektronické podobě. Výsledky za jednotlivé země ze studie vyčíst nelze, autoři je zveřejnili jen po evropských regionech.

Pravidla: zákon, vyhláška a pokyn k umělé inteligenci

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, definuje infekci spojenou se zdravotní péčí v § 15 a v § 16 ukládá poskytovateli, aby při jejím výskytu nebo podezření bez odkladu zjistil příčiny, zdroj a cesty šíření a zavedl opatření proti dalšímu šíření. Hygienické stanici hlásí poskytovatel infekce, které mají povahu hromadného výskytu, způsobily těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta. Vyhláška č. 306/2012 Sb. stanoví, že se hlášení podává telefonicky nebo zabezpečenou elektronickou poštou (§ 2), a hygienická pravidla péče o pacienty odkazuje do provozního řádu každého poskytovatele (§ 7). Jakým nástrojem má nemocnice infekce vyhledávat, předpisy, které jsme pro tento text četli, neurčují.

K nástrojům s umělou inteligencí vydalo ministerstvo zdravotnictví v říjnu novou verzi metodického pokynu, kterou jsme rozebrali v článku o pokynu k AI v ordinacích. Jeho první pravidlo zní „AI pomáhá, ale nerozhoduje“ a odpovědnost za péči podle něj zůstává poskytovateli. Liberecký postup tomu odpovídá: HAIDI infekce navrhuje, potvrzují je epidemiologové. Zda je konkrétní software zdravotnickým prostředkem, rozhoduje podle pokynu účel určený výrobcem. U HAIDI jsme to neověřovali.

Co o automatickém hledání infekcí říká výzkum

Liberecký výsledek zapadá do širší literatury. Systematický přehled Roela Streefkerka a kolegů v Eurosurveillance (2020, doi.org ↗) prošel 78 studií, které elektronicky podporované sledování srovnávaly s tradičním. Ve většině z nich (72) algoritmus vybíral podezřelé případy a člověk je potvrzoval, tedy stejný model jako v Liberci. Citlivost systémů byla obecně vysoká, nad 0,8, specificita ale kolísala od 0,37 do 1. Jen sedm systémů pokrývalo celou nemocnici a všechny typy infekcí a méně než pětina studií doložila, kolik práce systém ušetřil.

Novější metaanalýza Claudie Cozzolinové a kolegů v Artificial Intelligence in Medicine (2025, doi.org ↗) shrnula 249 studií o umělé inteligenci při sledování těchto infekcí. Souhrnná citlivost vyšla 0,835 a specificita 0,899. V běžném klinickém provozu ale modely testovalo jen devět studií a dopad na výsledky pacientů, pracovní zátěž nebo náklady výslovně měřilo méně než 7,6 % z nich. Liberecká studie patří k menšině prací ze skutečného provozu. Na otázku dopadu však také neodpovídá.

Co tato čísla neříkají. Studie pochází z jedné nemocnice a z jednoho průzkumu, takže nevíme, jak by HAIDI fungoval jinde nebo v jiném období. Měří shodu dvou metod, ne to, zda se díky systému infekcí ubylo, zda se na ně přišlo dřív, nebo kolik práce epidemiologům ušetřil. Výstupy HAIDI ověřovali epidemiologové, výsledek tedy platí pro spolupráci systému s lidmi, ne pro samotný software. Abstrakt nerozepisuje, které typy infekcí kterým metodám unikly, a neuvádí financování ani střet zájmů. Plný text jsme neměli k dispozici. Výrobce systému abstrakt nejmenuje. Server CzechCrunch v roce 2022 popsal systém stejného jména jako produkt českého startupu Datlowe. Žádný z autorů ale podle údajů v PubMed nemá afiliaci u firmy.

Co vývoj přináší

Hlavní přínos není v jednom čísle shody. Liberec ukazuje, že automatický nástroj lze ověřit na standardní evropské metodice, kterou české nemocnice znají z průzkumů ECDC. Autoři v závěru píší, že se jako užitečná ukázala hodnotící metodika a že systém dosáhl vysoké shody s ručním průzkumem. Kdyby jiné nemocnice podobné nástroje ověřovaly stejně, šlo by je srovnávat mezi sebou. Jednodenní průzkum navíc ukazuje stav jen jednoho dne. Systém, který běží denně, může ukázat i to, jak se výskyt infekcí v čase mění, za podmínky, že jeho výsledky někdo průběžně ověřuje.

Pro bezpečnost péče je to stejné téma jako u dekubitů: co se nesleduje průběžně a jednotně, to se špatně řídí. Jak málo o proleženinách v nemocnicích víme, popisuje článek Dekubity v nemocnicích: Česko neví přesně, kolik jich má. Širší souvislosti nemocničních infekcí, od hygieny rukou po antibiotickou politiku, shrnuje text o infekcích, které si pacienti odnášejí z nemocnice.

Co s tím

Autoři a nemocnice: zveřejnit, které typy infekcí kterým metodám unikly, a změřit, kolik času systém epidemiologickému týmu šetří. Bez toho nelze posoudit, zda se nástroj vyplatí i jinde. Další krok by měl porovnat průběžné sledování s výsledky pacientů, nejen se shodou jednoho dne.

Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav: pokud se mají automatické nástroje šířit, potřebují nemocnice jednotný postup, jak je před nasazením ověřit. Liberecký postup, tedy srovnání se standardním průzkumem ECDC na stejných pacientech, se nabízí jako výchozí. Zveřejňování výsledků po nemocnicích by pak umožnilo i srovnání mezi nimi.

Pacienti: při plánované hospitalizaci se mohou zeptat, jak nemocnice infekce spojené s péčí sleduje a zda své výsledky zveřejňuje.

HSPA Monitor: náš indikátor prevalence nemocničních infekcí zatím nese výchozí, neověřenou hodnotu. Navrhujeme ho napojit na národní výsledky průzkumu ECDC a při příští vlně doplnit podíl nemocnic s automatizovaným sledováním, pokud ECDC zveřejní data po zemích.