V polovině září jsme psali, že test ledvin dostane každý padesátník. Tehdy existovala vyhláška, tisková zpráva a prezentace. Chyběl dokument, který říká, co dělat s výsledkem. Ten teď vyšel. Částka Věstníku s metodikou má 22 stran a text je věcnější, než by čekal čtenář tiskových zpráv. Slovo screening v ní padne jen v názvu autorského pracoviště. Metodika mluví o časném záchytu. Rozdíl není jen slovní a ukazuje, kde je nový postup silný a kde slabý.
Zdroj: Věstník MZ ČR, částka 12/2026 (24. 9. 2026), kapitoly 2, 3, 5.1.2 a přílohy 2–3; poslední dlaždice = výsledek čtení celého textu redakcí, 26. 9. 2026.
Co metodika říká
Cílem je podle úvodu zachytit chronické onemocnění ledvin (CKD) v časných stadiích, odhadnout riziko jeho postupu a včas zahájit léčbu. Nemoc metodika definuje jako poruchu struktury nebo funkce ledvin trvající déle než tři měsíce. CKD podle ní „postihuje každého desátého dospělého obyvatele vyspělých zemí“. To je tvrzení metodiky o vyspělých zemích obecně, ne české číslo, protože populační odhad pro Česko neexistuje.
Cílová populace má dvě části. Obecná populace se vyšetřuje při preventivní prohlídce u praktického lékaře každé dva roky od 50 let. Rizikové skupiny jednou ročně nebo každých 3–12 měsíců podle míry rizika a doporučeného postupu České nefrologické společnosti. Rizikové skupiny jsou tři: diabetes 1. nebo 2. typu, arteriální hypertenze a kardiovaskulární onemocnění, výslovně ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, ischemická choroba dolních končetin, cévní mozková příhoda a fibrilace síní. Proti prezentaci, kterou ministerstvo ukázalo 16. září, je seznam jiný. Nejsou v něm porucha lipidů a prediabetes a chybí i zvláštní režim dvakrát ročně pro diabetiky nad 65 let. Přibyly srdeční selhání, mozková příhoda a fibrilace síní.
Metodika se opírá o zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, o vyhlášku č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění účinném od 1. ledna 2026, a o vyhlášku č. 134/1998 Sb., seznam výkonů. Odborně vychází z doporučeného postupu ČNS z roku 2024 a z mezinárodních doporučení KDIGO. Připravilo ji Národní screeningové centrum ÚZIS spolu s Českou nefrologickou společností, Společností všeobecného lékařství, Českou společností klinické biochemie a Českou diabetologickou společností. Ze strany nefrologů jsou podepsáni Ivan Rychlík a Ondřej Viklický, za praktiky Petr Šonka a Bohumil Seifert, za diabetology Martin Prázný.
Jak vypadá cesta pacienta
Stojí na dvou číslech. eGFR je odhad, kolik krve ledviny přefiltrují. Počítá se z kreatininu v krvi podle rovnice CKD-EPI. uACR je poměr albuminu a kreatininu v moči, přednostně z prvního ranního vzorku. Albumin v moči je často první známka poškození, ještě když filtrace vypadá dobře. Pozitivní nález se podle metodiky musí ověřit opakovaným vyšetřením s odstupem přibližně tří měsíců. Tím se odliší trvalá porucha od náhodného nebo přechodného výkyvu. Odběr zajistí ošetřující lékař.
-
Prohlídka nebo kontrola
Od 50 let každé 2 roky u praktika; diabetes, hypertenze, nemoc srdce a cév ročně nebo po 3–12 měsících.
-
Krev a moč
Kreatinin v séru → eGFR (CKD-EPI); ranní moč → uACR.
-
Laboratoř zařadí
Vždy dopočítá a zapíše kategorii G1–G5 a A1–A3 do nálezu.
81902 · 81904 · 81900 -
Ověření
Pozitivní nález zopakovat s odstupem přibližně 3 měsíců.
-
Riziko → péče
Čtyři stupně: praktik za 2 roky až nefrolog zpravidla do měsíce.
Zdroj: Věstník MZ ČR, částka 12/2026, Metodika pro časný záchyt chronického onemocnění ledvin v ČR (24. 9. 2026). Rychlý pokles eGFR nebo podezření na akutní poškození ledvin metodika řeší zvlášť: urgentní odeslání, obvykle s hospitalizací.
Klasifikace a riziko: tabulka, která rozhoduje
Metodika používá jednotky SI, ne konvenční jednotky, se kterými pracuje KDIGO. Filtrace se udává v ml/s/1,73 m², albuminurie v mg/mmol. Převod je v příloze: 1 ml/s odpovídá 60 ml/min a 1 mg/mmol odpovídá 8,84 mg/g. Hranice G1 (≥ 1,50 ml/s) tak odpovídá 90 ml/min, G3a (0,75–0,99) rozmezí 45–59 ml/min a G5 (< 0,25) selhání ledvin pod 15 ml/min. U albuminu je A1 pod 3 mg/mmol, A2 3–30 a A3 nad 30 mg/mmol. Kombinace obou os dává čtyři stupně rizika.
| eGFR (ml/s/1,73 m²) | A1 (< 3 mg/mmol) | A2 (3–30) | A3 (> 30) |
|---|---|---|---|
| G1 (≥ 1,50) | nízké | střední | vysoké |
| G2 (1,00–1,49) | nízké | střední | vysoké |
| G3a (0,75–0,99) | střední | vysoké | velmi vysoké |
| G3b (0,50–0,74) | vysoké | velmi vysoké | velmi vysoké |
| G4 (0,25–0,49) | velmi vysoké | velmi vysoké | velmi vysoké |
| G5 (< 0,25) | velmi vysoké | velmi vysoké | velmi vysoké |
Zdroj: Věstník MZ ČR, částka 12/2026, kapitola 5, Tabulka 1 „Riziko vzniku a progrese CKD“; převod na ml/min a mg/g v příloze 1. Barevné rozlišení doplnila redakce.
Z tabulky je vidět hlavní myšlenka metodiky: samotná filtrace nestačí. Člověk s normální eGFR a výrazně zvýšeným albuminem v moči (G1, A3) patří do vysokého rizika, přestože by ho vyšetření samotného kreatininu nezachytilo. Proto metodika trvá na obou testech.
| Riziko | Kdo sleduje | Interval | Nefrolog |
|---|---|---|---|
| Nízké | praktický lékař při preventivní prohlídce | 2 roky | jen z jiných klinických důvodů |
| Střední | praktik nebo nefrolog, diabetolog, kardiolog a další | přibližně 12 měsíců | zejména při progresi |
| Vysoké | nefrolog, diabetolog, kardiolog nebo internista | přibližně 6 měsíců | odeslat ke komplexnímu vyšetření |
| Velmi vysoké | nefrolog, multidisciplinárně | 1–3 měsíce | zpravidla do 1 měsíce |
Zdroj: Věstník MZ ČR, částka 12/2026, kapitola 5.1.2 „Doporučená režimová a léčebná opatření podle míry rizika vzniku a progrese CKD“. U velmi vysokého rizika patří k péči i příprava na dialýzu nebo transplantaci.
Kdo co dělá: praktik, laboratoř, specialista
Laboratoř dostala nejpřesnější úkoly. Když lékař na žádance požádá o kreatinin v séru nebo o eGFR, laboratoř vždy dopočítá eGFR a zařadí výsledek do kategorií G1–G5. Vykáže přitom výkony 81499 (kreatinin), 81902 (výpočet eGFR) a 81904 (hodnocení stadia). Když lékař požádá o mikroalbuminurii nebo uACR, laboratoř vždy změří uACR, zařadí ho do A1–A3 a vykáže 81675, 81499 a 81900. Tři výkony 81900, 81902 a 81904 jsou podle metodiky „signální výkony bez finančního dopadu“. Laboratoř za ně nic nedostane, jejich vykazování je ale „nezbytné pro správnou diagnostiku a klasifikaci“. Metodika přitom odkazuje na nově zavedené výkony platné od 1. ledna 2026. Praktický lékař tedy už nedostane jen číslo, ale i kategorii, ze které může rovnou odvodit riziko.
Praktický lékař test indikuje, zajistí ověřovací odběr, vede pacienty s nízkým rizikem a spolu se specialisty i ty se středním. Specialisté přebírají vysoké a velmi vysoké riziko. Režimová opatření platí pro všechny: nekouřit, zdravě jíst, zhubnout při nadváze, přiměřeně pít a hýbat se aerobně asi 150 minut týdně.
Farmakoterapii metodika shrnuje v „hlavních zásadách“. Blokátory systému renin-angiotenzin (ACEi, ARB) doporučuje všem, pokud nejsou kontraindikované. Stejně tak inhibitory SGLT2 (glifloziny) při eGFR nad 0,33 ml/s, tedy podle přepočtu redakce zhruba nad 20 ml/min. U diabetu 2. typu s albuminurií A2–A3 přidává finerenon a agonisty receptoru GLP-1. Statin doporučuje lidem s diabetem nebo aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním a pacientům nad 50 let. Metformin u diabetu 2. typu při eGFR nad 0,5 ml/s (asi 30 ml/min). Cílový systolický tlak je podle tolerance přibližně 120 mmHg, po transplantaci ledviny 130/80.
Cíl 120 mmHg je výrazně přísnější než to, čeho dnes systém dosahuje. Indikátor dashboardu kontrolované hypertenze počítá s hranicí 140/90 mmHg a i té v roce 2024 dosáhlo jen 68 % lidí s vysokým tlakem, proti průměru OECD 72 %. U pacientů s nemocnými ledvinami tedy bude mezi doporučením a praxí velký rozdíl.
Mezinárodní kontext a co říká evidence
Postup odpovídá tomu, k čemu se odborná komunita přiklání posledních pět let. Konference KDIGO o časné identifikaci CKD dospěla ke shodě, že záchyt spojený se stratifikací rizika a léčbou je potřeba zavést hned u lidí s vysokým rizikem, ideálně v primární péči a s přizpůsobením místním podmínkám (Shlipak et al. 2021, Kidney International, PubMed 33127436). Česká metodika dělá přesně to. Matice G × A podle ní vychází z doporučení KDIGO, jejichž aktuální verze vyšla v roce 2024 (PubMed 38490803), i když metodika verzi v seznamu zdrojů neuvádí.
Test má smysl kvůli léčbě, která existuje. Ve studii EMPA-KIDNEY (EMPA-KIDNEY Collaborative Group 2023, New England Journal of Medicine, PubMed 36331190) dostalo 6 609 lidí s CKD empagliflozin nebo placebo. Zahrnovala lidi s filtrací od 20 ml/min, tedy stejnou hranici, jakou teď používá česká metodika. Progrese onemocnění ledvin nebo kardiovaskulární úmrtí nastaly u 13,1 % léčených proti 16,9 % na placebu (poměr rizik 0,72), shodně u lidí s diabetem i bez něj. Metaanalýza 13 studií (Nuffield Department of Population Health Renal Studies Group 2022, Lancet, PubMed 36351458) ukázala snížení rizika progrese o 37 %. Nákladovou efektivitu testu u padesátníků a zahraniční modely, například americký odhad 86 300 dolarů za získaný rok v plné kvalitě při jednorázovém testu v 55 letech (Cusick et al. 2023, Annals of Internal Medicine, PubMed 37216661), jsme rozebrali v předchozím článku.
Pro souseda, se kterým se nejčastěji srovnáváme, existuje zatím jen model. Německý simulační model S-GASM (Kairys et al. 2022, PLoS One, PubMed 34986199) spočítal, že testování albuminurie u všech diabetiků každé dva roky sníží celoživotní výskyt náhrady funkce ledvin z 2,5 % na 2,3 %. Testování všech diabetiků a hypertoniků ho sníží na 2,2 % a plošný screening populace na 1,8 %. Všechny tři scénáře vyšly v nediskontovaném výpočtu včetně ušetřených nákladů na dialýzu jako úsporné. Program vázaný na preventivní prohlídku celé populace nad 50 let jsme v Německu, Rakousku, Polsku ani na Slovensku v primárních zdrojích nedohledali. Je to výsledek našeho hledání, ne tvrzení o jejich systémech.
Časný záchyt není screening
Organizovaný populační screening, jaký Česko má u rakoviny prsu, tlustého střeva nebo děložního hrdla, zve lidi adresně, vede o nich data a vyhodnocuje účast i výsledky. Časný záchyt podle nové metodiky je oportunní. Proběhne, když člověk přijde na prohlídku nebo ke svému lékaři. Na prohlídku u praktika dnes v dvouletém intervalu chodí 52,6 % pojištěnců nad 18 let.
Že oportunní záchyt nestačí ani tam, kde ho doporučení výslovně chtějí, ukazuje nizozemská studie SALINE (van Mil et al. 2025, eClinicalMedicine, PubMed 40247889). Autoři v úvodu konstatují, že záchyt u lidí s diabetem, hypertenzí nebo nemocí srdce zůstává „suboptimální“. Proto rizikové pacienty ve věku 45–80 let vybrali z elektronické dokumentace praktiků a poslali jim odběrovou sadu domů. Pozvání přes praktického lékaře přijalo 40,1 % lidí, přes lékárnu 21,8 %. Zvýšená albuminurie se potvrdila u 8,7 % účastníků z praxí. Studii financovala společnost AstraZeneca.
Co v metodice chybí
Metodika pečlivě popisuje, co udělat s jedním pacientem. O systému jako celku mlčí. Neobsahuje žádný cíl účasti, žádný ukazatel pokrytí ani termín, kdy se má postup vyhodnotit. Nezmiňuje Národní zdravotnický informační systém ani žádný registr. Nepopisuje zvaní ani připomínání. Kapitola o dokumentaci ukládá zapsat výsledky do zdravotnické dokumentace pacienta. Tím končí. Je to paradox, protože autorem je Národní screeningové centrum ÚZIS, instituce, která u onkologických programů právě účast a výsledky měří.
Dvě věci zůstávají otevřené i pro praxi. Vyhláška o preventivních prohlídkách stanoví vyšetření u rizikových skupin ve dvouletém intervalu, metodika jednou ročně až po třech měsících. Při jaké návštěvě a z jakého titulu se častější vyšetření dělá, metodika neříká. A signální výkony 81900 a 81904 podle přílohy „nabývají hodnoty“ G1–G5 a A1–A3. Metodika ale neuvádí, jestli a jak se tato hodnota dostane do dat pojišťoven a k ÚZIS.
Co s tím
Měřit pokrytí. Nejjednodušší ukazatel je podíl lidí nad 50 let, kteří mají za posledních 24 měsíců vykázanou eGFR i uACR. Výkony se vykazují pojišťovnám, takže data existují. ÚZIS by je mohl zveřejňovat v NZIS Open po krajích a věkových skupinách, stejně jako dnes zveřejňuje účast na preventivních prohlídkách.
Využít signální výkony. Pokud se kategorie G a A dostanou do dat, vznikne poprvé obraz rozložení rizika v populaci, a ne jen laboratorní kohorta s akutními výkyvy. Ministerstvo by mělo říct, jestli s tím počítá, a pokud ano, doplnit to do metodiky.
Stanovit cíl a termín vyhodnocení. Bez cílové hodnoty se nedá říct, jestli postup funguje. Nabízí se dva ukazatele, které dashboard už sleduje. Prvním je podíl lidí, kteří k dialýze přicházejí po nefrologické péči (71,1 % v roce 2024). Pokud metodika funguje, má růst. Druhým je spotřeba antidiabetik, kam glifloziny patří.
Doplnit systematickou složku pro rizikové. Lidé s diabetem, hypertenzí a nemocí srdce jsou v dokumentaci praktiků vedení. Aktivní pozvání těch, kdo test v posledním roce neměli, je levnější než kampaň. V nizozemské studii SALINE na pozvání přes praktika zareagovalo 40,1 % oslovených.
Metodiku a starší obsah Věstníků najdete v archivu Věstníků MZ.