Regionální výbor WHO pro Evropu, kde ministerstva zdravotnictví 53 zemí Evropy a Střední Asie schvalují společné strategie, skončil 29. října v Kodani. Přijal dva dokumenty, které se Česka týkají víc, než by se z jejich anglických názvů zdálo. Jeden se zabývá tím, jestli roky, které lidé žijí navíc, prožijí ve zdraví. Druhý tím, jak do nemocnic a ordinací pustit umělou inteligenci, aniž by předběhla pravidla. Prošli jsme oba texty i rozhodnutí, kterými je výbor schválil. Popisujeme, co po státech chtějí, co nevynucují a co o výchozí pozici Česka říkají data HSPA Monitoru.
Zdroj: WHO/Europe, tisková zpráva z 30. 10. 2026 (regionální čísla); HSPA Monitor, indikátory nadeje_doziti_zdravi_65 (Eurostat, rok 2024) a pracovnici_ltc_per_100_65plus (OECD Health Statistics, rok 2024), stav datového kontraktu k 5. 11. 2026.
Co Kodaň schválila
Strategie „Ageing is living“ (dokument EUR/RC76/7) pokrývá roky 2026–2030 s možností prodloužení. Podle WHO vznikala v několikakolovém procesu, do kterého se zapojilo „více než 3000“ aktérů včetně samotných seniorů. Stojí na čtyřech politických akcích: podpora zdraví a prevence, proměna zdravotní a sociální péče, prostředí přátelské ke stáří a boj s ageismem, tedy s diskriminací podle věku. Doplňují je čtyři základové akce: vedení a pracovní síla, investice a financování, inovace a data. Strategie volí „dvoukolejný“ přístup, péči o dnešní seniory chce spojit s investicí do zdraví po celý život, aby další generace stárly zdravěji.
Plán pro umělou inteligenci (dokument EUR/RC76/15) má čtyři strategické oblasti: řízení a strategické vedení; etický, regulační a právní rámec; data a digitální infrastruktura; a budování kapacit. Jako výchozí stav používá loňskou zprávu WHO o připravenosti zemí na AI, postavenou na datech z 50 z 53 členských států. Pokrok má měřit osmi regionálními ukazateli, mimo jiné podílem států s národní strategií AI ve zdravotnictví, s právním rámcem včetně odpovědnosti za škodu a s výukou AI v pregraduálním i celoživotním vzdělávání zdravotníků.
Oba plány podle WHO reagují na dvě změny, které už probíhají: lidé v regionu žijí déle, ale ne vždy ve zdraví, a umělá inteligence vstupuje do péče rychleji než pravidla, která ji mají řídit.
Co WHO říká o regionu
Podle strategie bylo v roce 2024 v regionu 23,9 % lidí ve věku 60 a více let. Do roku 2050 má jejich podíl vzrůst o polovinu a počet lidí nad 85 let se má víc než zdvojnásobit. Evropský region má podle WHO největší rozdíl na světě mezi nadějí dožití a nadějí dožití ve zdraví. V 60 letech ho WHO odhaduje na 5,2 roku. Jeden z deseti starších lidí uvádí, že trpí osamělostí. Ženy podle tiskové zprávy žijí déle než muži, ve zdraví ale prožijí menší podíl života: 81,3 % proti 83,5 % u mužů.
U umělé inteligence cituje WHO svou zprávu o připravenosti zemí. Téměř dvě ze tří zemí regionu už AI používají v diagnostice a polovina konverzační AI. AI ale učí studenty zdravotnických oborů jen jedna země z pěti a pracující zdravotníky školí jedna ze čtyř. Méně než polovina zemí ověřila, zda jejich zákony na AI pamatují, téměř 40 % nemá žádná etická vodítka a jen 8 % má strategii AI přímo pro zdravotnictví.
Kde stojí Česko u zdravého stárnutí
Naděje dožití při narození byla v Česku v roce 2024 podle Eurostatu 80,1 roku, v EU 81,5. Větší odstup je ale v kvalitě let po pětašedesátce. Pětašedesátiletý Čech má podle Eurostatu před sebou v průměru 18,9 roku života (EU 20,2). Bez omezení v běžných činnostech z toho prožije 8,0 roku, průměrný obyvatel EU 10,3. Česká hodnota se v posledních pěti letech pohybovala mezi 7,4 a 8,0 roku. Právě na tuhle mezeru strategie míří, když po státech chce zdravotní data rozlišená podle věku a pohlaví a do běžného sledování chce zařadit ukazatele vnitřní kapacity a funkčních schopností.
Zdroj: Eurostat hlth_hlye, rok 2024, obě pohlaví. Zdravá léta: indikátor HSPA Monitoru nadeje_doziti_zdravi_65 (živý zdroj, ověřeno). Naděje dožití v 65 letech: Eurostat, staženo 16. 8. 2026 pro článek Pět let navíc.
Druhý pilíř strategie, proměna péče, se opírá o péči „blíž domovu“, podporu rodin a neformálních pečujících a o pracovníky v dlouhodobé péči. V Česku připadalo podle OECD v roce 2024 na 100 lidí ve věku 65+ 2,5 pracovníka formální dlouhodobé péče. Nevážený průměr zemí OECD, které údaj hlásí, je 5,6. Strategie po státech chce, aby zlepšily pracovní podmínky, školení a psychickou podporu formálních i neformálních pečujících a zohlednily přitom, že tahle zátěž leží nepoměrně víc na ženách. Jak by se kapacita péče vyvíjela do roku 2035 za různých předpokladů, si lze vyzkoušet v naší kalkulačce Kdo se o nás postará v roce 2035.
Prevence podle strategie zahrnuje i včasné rozpoznání úbytku funkčních, duševních a kognitivních schopností v primární péči. V Česku k tomu slouží časný záchyt demence, krátký test, který praktický lékař dělá lidem ve věku 65–80 let jednou za dva roky v souvislosti s preventivní prohlídkou. Podle otevřených dat ÚZIS ho lékaři ve dvouletém období končícím rokem 2024 vykázali u 18,1 % lidí této věkové skupiny, v období končícím rokem 2021 u 9,6 %. Tuto hodnotu redakce ověřila ručně ze zdroje, do automatického stahování dat zatím nepatří. Ani WHO plošný screening demence nežádá. Mluví o včasné identifikaci a jasných cestách k následné podpoře.
Kde stojí Česko u digitalizace a AI
Plán pro AI v první oblasti chce národní strategie AI ve zdravotnictví nebo jejich začlenění do širších digitálních strategií. Ministerstvo zdravotnictví se k vlastní strategii hlásí: metodický pokyn k umělé inteligenci v klinické praxi, vydaný ve Věstníku MZ 13/2026 z 22. října, „navazuje na Resortní strategii umělé inteligence ve zdravotnictví 2026–2029“. Sám pokyn je podle vlastních slov „dokument, který má doporučující charakter“. Co přesně obsahuje, jsme rozebrali v článku o nové verzi pokynu.
Druhá a třetí oblast plánu, tedy právní rámec, odpovědnost za škodu a pravidla pro data, se v Česku z velké části řeší přes právo EU. Plán sám uvádí, že chce postupovat v souladu s evropským aktem o umělé inteligenci, nařízením o evropském prostoru zdravotních dat a nařízením o zdravotnických prostředcích a nevytvářet vedle nich paralelní struktury. O tom, co evropský prostor zdravotních dat změní, jsme psali v článku o EHDS.
Přímé ukazatele využívání AI v českém zdravotnictví HSPA Monitor zatím nemá. Nejbližší živý ukazatel digitálního vstupu do péče je objednávání k lékaři přes internet. V roce 2024 si podle Eurostatu termín online objednalo 19,62 % lidí ve věku 16–74 let, průměr EU byl 39,77 %. Jde o automaticky staženou řadu, kterou redakce zatím samostatně neověřovala, a o výběrové šetření s chybou v řádu desetin až jednotek procentních bodů.
| Navržené opatření (dokument WHO) | Česko podle dat a dokumentů v HSPA Monitoru |
|---|---|
| Národní kontaktní místo pro zdravé stárnutí a jasná odpovědnost ve zdravotnictví (EUR/RC76/7, odst. 39–40) | Nesledujeme, v datech HSPA Monitoru není |
| Data o zdraví rozlišená podle věku a pohlaví, ukazatele funkčních schopností (odst. 45 a 52) | Zdravá léta v 65 letech: 8,0 (Eurostat 2024); ukazatele funkčních schopností nemáme |
| Podpora formálních a neformálních pečujících (odst. 27) | 2,5 pracovníka dlouhodobé péče na 100 lidí 65+ (OECD 2024) |
| Včasné rozpoznání kognitivního úbytku v primární péči (odst. 20) | Časný záchyt demence u 18,1 % lidí 65–80 let (ÚZIS 2024, ručně ověřeno) |
| Národní strategie AI ve zdravotnictví (EUR/RC76/15, odst. 8) | MZ se odvolává na Resortní strategii AI ve zdravotnictví 2026–2029 (Věstník MZ 13/2026) |
| Výuka AI pro studenty a pracující zdravotníky (odst. 11) | Nesledujeme; pokyn MZ označuje AI gramotnost za právní povinnost poskytovatele |
Zdroj: WHO Regional Committee for Europe, dokumenty EUR/RC76/7 a EUR/RC76/15 (22. 9. 2026); Věstník MZ ČR 13/2026 (22. 10. 2026); indikátory HSPA Monitoru ke 5. 11. 2026. Výběr a přiřazení redakce.
Co dokumenty nedělají
Žádný z obou dokumentů nezakládá právní povinnost. Regionální výbor je rozhodnutími EUR/RC76(6) a EUR/RC76(7) „schvaluje“ (anglicky endorses) a státy „naléhavě vyzývá“, aby je uplatnily „podle potřeby“. U strategie stárnutí navíc „v souladu s národními prioritami“ a „s ohledem na dostupné zdroje“, u plánu pro AI „v souladu s mezinárodními závazky“. Sankce za neplnění texty nepředpokládají. Konkrétní cílové hodnoty pro AI neobsahuje ani samotný plán, ten je odkazuje do doprovodného dokumentu (EUR/RC76/INF./3). Strategie stárnutí číselné cíle pro státy nestanoví vůbec.
Plány také nepřinášejí peníze. Úřad WHO má státům pomáhat „na požádání“ a „v rámci dostupných zdrojů“. Kontrolu představují jen zprávy výboru: o plnění strategie stárnutí má regionální ředitel informovat výbor průběžnou zprávou v roce 2029 a závěrečnou v roce 2032, u plánu pro AI v roce 2029 a 2033. To, jestli se Česko v těch zprávách objeví mezi zeměmi s pokrokem, záleží na domácích rozhodnutích.
-
Regionální akční plán digitálního zdraví 2023–2030
Přijat na 72. zasedání výboru, na něj plán pro AI navazuje.
WHO -
Metodický pokyn MZ k AI, verze 2.0
Věstník MZ ČR 13/2026, doporučující charakter.
ČR -
RC76 schvaluje obě strategie
„Ageing is living“ 2026–2030 a plán pro AI 2026–2033.
WHO -
77. zasedání výboru
Před ním první návrhy strategií pro neinfekční nemoci a duševní zdraví.
WHO -
Průběžné zprávy o obou plánech
Podle tiskové zprávy ukážou, zda plán pro AI přináší výsledky.
WHO -
Závěrečné zprávy
Strategie stárnutí v roce 2032, plán pro AI v roce 2033.
WHO
Zdroj: WHO/Europe, tiskové zprávy z 30. 10. 2026; rozhodnutí EUR/RC76(6) a EUR/RC76(7) (29. 10. 2026); Věstník MZ ČR 13/2026. Čteno 5. 11. 2026.
Na stejném zasedání státy začaly připravovat dvě další strategie: plán pro neinfekční nemoci na roky 2028–2037 a strategii duševního zdraví. Neinfekční nemoci podle WHO způsobují devět z deseti úmrtí v regionu. První návrhy obou dokumentů dostanou státy v roce 2027.
Co s tím
Ministerstvo zdravotnictví: strategie doporučuje určit národní kontaktní místo pro zdravé stárnutí a svěřit zdravotnictví jasnou odpovědnost za koordinaci s dalšími resorty. Zdravé stárnutí se v Česku dotýká zdravotnictví i sociálních služeb, a proto dává smysl veřejně říct, kdo za ně odpovídá a podle čeho se bude pokrok měřit. U AI by pomohlo zveřejnit, jakými ukazateli bude ministerstvo plnění resortní strategie sledovat. Osm regionálních ukazatelů WHO je k tomu hotový základ.
Poskytovatelé a vzdělávací instituce: plán pro AI chce, aby se umělá inteligence učila už při studiu i v celoživotním vzdělávání. Ministerský pokyn přitom už dnes označuje AI gramotnost za právní povinnost poskytovatele. Nemocnice by proto měly umět doložit, jak své zaměstnance v práci s AI školí.
Kraje a obce: velká část strategie stárnutí, tedy péče doma, prostředí přátelské ke stáří a podpora pečujících, se neodehrává v nemocnicích. Jak česká dlouhodobá péče funguje a kde vázne, rozebíráme v článcích o reformě dlouhodobé péče a o neformálních pečujících.
HSPA Monitor: zdravá léta po 65 a pracovníky dlouhodobé péče sledujeme z živých zdrojů. Chybí nám ukazatele funkčních schopností seniorů a využívání AI v péči. Až WHO zveřejní regionální přehled funkčních schopností, který strategie slibuje, prověříme, zda ho lze převzít jako indikátor.