Kolem školních obědů se od jara 2025 vede spor, ve kterém se většinou mluví o něčem jiném, než co stojí ve Sbírce zákonů. Zaznělo, že děti budou mít maso dvakrát týdně, že zmizí knedlíky a že jim kuchařky budou vnucovat quinou. Nic z toho ve vyhlášce není. V týdnu od 9. listopadu 2026 se spor posunul do další fáze: vláda oznámila, že závazné výživové normy z vyhlášky vypustí a ponechá je jen jako metodické doporučení. Tento text shrnuje, co platí, co normy říkají a co se má změnit. Další dva díly se věnují tomu, proč na školním obědě záleží pro zdraví dětí a jak vypadají jídelny, které podle nových pravidel vaří už dnes.
Zdroje: MŠMT (výkaz Z 17-01, školní rok 2024/2025), vyhláška č. 107/2005 Sb., prezentace Státního zdravotního ústavu „Proč potřebujeme novou vyhlášku“. Odkazy v sekci Zdroje.
Co platí k 13. listopadu 2026
Školní stravování řídí vyhláška č. 107/2005 Sb. Ta v § 1 říká, že se školní stravování „řídí výživovými normami“ uvedenými v příloze a finančními limity na nákup potravin. Výživové normy, kterým se říká spotřební koš, určují, kolik gramů jednotlivých skupin potravin má v měsíčním průměru připadnout na jednoho strávníka.
Koš, podle kterého jídelny vařily do loňska, vznikl v roce 1993 a tři desetiletí se neměnil. Novela č. 310/2025 Sb. z 25. srpna 2025 ho nahradila novými normami s účinností od 1. září 2025. Jídelny dostaly přechodné období: do 31. srpna 2026 mohly vařit podle starých pravidel. Vyhláška č. 64/2026 Sb. z 6. května 2026 tuto lhůtu prodloužila o rok. Ministerstvo školství to školám oznámilo slovy: „Povinnost připravovat školní stravu dle nových výživových norem se tak posouvá na 1. 9. 2027.“
Nové normy tedy ve Sbírce jsou, jídelny podle nich vařit smějí a část jich to dělá. Povinné zatím nejsou pro nikoho. Dvě věci platí už od září 2025 bez odkladu: finanční limity na nákup potravin a právo dítěte sníst si v jídelně vlastní jídlo společně s ostatními.
-
Vzniká spotřební koš
Deset komodit, hmotnosti „jak nakoupeno“. V roce 2005 ho převzala vyhláška č. 107/2005 Sb.
Výchozí stav -
Příprava a pilot
Meziresortní pracovní skupina pod Ministerstvem zdravotnictví a SZÚ. Na jaře 2024 pilot ve 31 jídelnách.
-
Novela č. 310/2025 Sb. účinná
Nové normy platí, přechodné období do 31. 8. 2026.
Sbírka -
Odklad o rok
Vyhláška č. 64/2026 Sb. prodlužuje přechodné období do 31. 8. 2027.
Sbírka -
Záměr: normy jako doporučení
Ministerstvo zdravotnictví oznamuje, že závazné výživové normy nahradí nezávazné metodické doporučení. Legislativní proces zatím nezačal.
Teď -
Původní termín povinnosti
Od tohoto data měly být nové normy závazné pro všechny jídelny. Podle oznámeného záměru k tomu nedojde.
Zdroje: Sbírka zákonů (107/2005, 310/2025, 64/2026 Sb.), report pilotního testování SZÚ, tisková zpráva MZ z 11. 11. 2026.
Co se oznámilo a co zatím nevíme
Některá média napsala, že vláda vyhlášku „zrušila“. To se nestalo. Jediný úřední dokument k věci je zatím tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví z 11. listopadu. Stojí v ní: „Dosavadní výživové normy budou nahrazeny nezávazným odborným metodickým doporučením.“ Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to shrnul větou: „Mění se způsob, jakým budeme výživové standardy uplatňovat, nikoliv náš cíl.“
Ministr školství Robert Plaga týž den České televizi řekl, že „není to návrat ke starému spotřebnímu koši“ a že legislativní proces ještě nezačal. Požádal o výjimku z připomínkového řízení a změna by podle něj mohla platit už od začátku roku.
Tisková zpráva neříká, co přesně z přílohy zmizí. Nové normy totiž nejsou jen tabulka gramů. Jsou v nich i jednoznačné zákazy: slazené nápoje, instantní polévky a omáčky, sladidla. Jestli se stanou doporučením i ony, zatím nikdo oficiálně neuvedl. Stejně tak není znám termín ani text návrhu. Až bude návrh zveřejněn, tento článek doplníme.
„Jako lékařka nemohu uvěřit, co se děje, a jsem zásadně proti.“
Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu, ČT24, 12. 11. 2026
Starý koš a nový koš vedle sebe
Starý koš měl deset položek: maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuky, cukr, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny. Počítal se z hmotnosti nakoupených surovin, tedy i s kostmi a slupkami. Neříkal nic o tom, jak často se má které jídlo objevit, co se smí nalévat do hrnků a z čeho se vaří polévka.
Nový koš má devět skupin. Zelenina a ovoce jsou sloučené, mléko a mléčné výrobky také, a přibyla skupina, která ve starém koši chyběla úplně: celozrnné obiloviny. Počítá se čistá hmotnost toho, co dítě skutečně sní.
| Skupina potravin | Koš 1993 (jak nakoupeno) | Koš 2025 (čistá hmotnost) | Povolená odchylka v novém koši |
|---|---|---|---|
| Maso | 64 | 46 | 75–125 % |
| Ryby | 10 | 11 | nejméně 75 %, bez stropu |
| Mléko a mléčné výrobky | 55 + 19 | 78 | 75–125 % |
| Zelenina a ovoce | 85 + 65 | 162 | nejméně 75 %, bez stropu |
| Brambory | 140 | 92 | 75–125 % |
| Luštěniny | 10 | 11 | nejméně 75 %, bez stropu |
| Celozrnné obiloviny | — | 17 | nejméně 75 %, bez stropu |
| Volné tuky | 12 | 12 | nejvýše 100 % |
| Volný cukr | 13 | 10 | 0–100 %, minimum zrušeno |
Jak tabulku číst: sloupce nejsou přímo srovnatelné. Starý koš vážil suroviny tak, jak se nakoupily, nový váží jedlý podíl. Pokles u masa ze 64 na 46 gramů proto neznamená o čtvrtinu méně masa na talíři; kosti se už nepočítají. U luštěnin podle SZÚ „množství zůstává obdobné jako ve starém koši“. Zdroj: příloha č. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb. ve znění do 31. 8. 2025 a ve znění vyhlášky č. 310/2025 Sb.
Pravidla, která starý koš neměl
Podstatná změna není v gramech. Nové normy poprvé říkají, jak má vypadat týden a co do školní kuchyně nepatří. Doslova z přílohy č. 1:
- Týden bez výběru z více jídel: jeden den bílé maso, jeden den bílé nebo červené maso, jeden den ryba nebo bílé maso a dva dny bezmasý pokrm. Ryba „minimálně 2× měsíčně“.
- Jídelna s výběrem: „je vždy možnost zvolit bezmasý pokrm“. Červené maso smí být v každém výběru nejvýš jednou týdně.
- Každé jídlo obsahuje zeleninu nebo ovoce.
- Pití: „je zakázáno nabízet nealkoholické nápoje bez obsahu mléka obsahující volné cukry“. To znamená konec sirupů, džusů a slazeného čaje. Slazený mléčný nápoj smí být k obědu jednou za měsíc.
- Sladké: sladký hlavní chod nejvýš jednou za dva týdny, dezert s cukrem k obědu jednou za měsíc.
- Uzeniny a polotovary z masa: nejvýš 20 % hmotnosti skupiny maso. Zakázané nejsou.
- Tuky: rostlinné k živočišným nejméně 2 : 1, bez palmového a kokosového tuku.
- Zákazy: dehydratované polévky, bujóny, omáčky a základy pokrmů, ochucovadla s více než 10 g soli na 100 g, sladidla a kořenicí směsi s přidanou solí.
- Velké jídelny (nad 180 strávníků): nejméně 2 % biopotravin a 10 % sezónní zeleniny, ovoce nebo brambor.
Finanční limity zůstaly rozpětím, ve kterém si cenu určuje jídelna. Na oběd pro dítě ve věku 7–10 let smí jít na potraviny 20 až 47 Kč, pro 11–14 let 23 až 50 Kč. Rodič platí jen potraviny, mzdy a provoz hradí stát a zřizovatel.
Tři mýty a jedno pravdivé jádro
| Tvrzení | Co je ve vyhlášce |
|---|---|
| „Maso bude jen dvakrát týdně.“ | V jídelně bez výběru je maso nebo ryba tři dny v týdnu a dva dny jsou bezmasé. Masové polévky omezené nejsou. Kde je výběr, může být maso denně. |
| „Zmizí svíčková, knedlíky a řízek.“ | Vyhláška žádný pokrm nepředepisuje ani nezakazuje. SZÚ výslovně uvádí, že „nezmizí klasické přílohy“ a že směsi na bramborové knedlíky zakázané nejsou. |
| „Děti budou muset jíst quinou.“ | Skupinu celozrnných obilovin (17 g na oběd pro mladší školáky) splní celozrnná mouka, vločky nebo kroupy. Pseudoobiloviny jsou jen jedna z možností. |
Zdroj: příloha č. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb. ve znění 310/2025 Sb.; prezentace MŠMT a SZÚ ke školnímu stravování (2025).
Kritika má i věcné jádro a je poctivé ho pojmenovat. Dva bezmasé dny jsou v jídelnách bez výběru opravdu povinné. Slazený čaj a sirup opravdu končí. Vaření bez bujónů a instantních základů je pracnější a vyžaduje lidi, kteří ho umějí. Přepočty na čistou hmotnost znamenají pro vedoucí jídelen práci navíc. Pilot SZÚ z jara 2024 ukázal, kde jídelny narážely: mléčných výrobků, brambor a masa měly nad normu, celozrnných obilovin a luštěnin pod ni, a report zaznamenal „vysokou míru využívání vysoce průmyslově zpracovaných dehydratovaných směsí“.
To jsou důvody pro metodickou podporu, školení kuchařek a čas na náběh. Odklad o rok, který ministerstvo školství vydalo v květnu, jim odpovídal. Přeměna norem v doporučení je jiný krok: neřeší, jak normy splnit, ale ruší povinnost je plnit.
Proč na závaznosti záleží
Světová zdravotnická organizace vydala 27. ledna 2026 doporučení ke školnímu stravování. Závazná pravidla pro to, co se ve školách podává, v něm označila za silné doporučení, tedy takové, u kterého je evidence dostatečná. Dodala, že pravidla sama nestačí a že „mechanismy kontroly a vymáhání jsou zásadní“. Ze 104 členských států, které mají politiku zdravého školního stravování, mají podle WHO téměř tři čtvrtiny závazná kritéria pro složení jídla.
Česko by se oznámeným krokem zařadilo do zbývající čtvrtiny.
Samotné slovo „závazné“ ovšem výsledek nezaručuje a WHO to říká sama, když vedle pravidel žádá kontrolu a vymáhání. Pro Česko z toho plyne, že spor o závaznost je jen polovina věci. Druhá polovina je, kdo jídelnám pomůže normy splnit a kdo se podívá, jestli se plní.
Vyhlášku před jejím vydáním veřejně podpořila kancelář WHO v Česku, Česká asociace preventivní kardiologie, Česká stomatologická komora, nutriční terapeuti a odborníci z lékařských fakult v Praze, Brně a Ostravě. Kardiologové napsali, že změny považují „za důležitý krok ke změně nepříznivých epidemiologických trendů“.