Hvožďany jsou malá obec na Příbramsku. Tamní školní jídelna si peče vlastní pečivo, vývar táhne přes noc a kefír pro děti mixuje s mangem místo cukru. Byla jednou z 31 jídelen, které na jaře 2024 zkoušely nové výživové normy v pilotu Státního zdravotního ústavu. Vedoucí jídelny Renata Převrátilová k tomu řekla: „Nepostřehla jsem, že by vznikaly větší zbytky, a to ani u problematických ryb a luštěnin.“ První díl série popsal, co normy říkají, druhý, proč na nich záleží pro zdraví dětí. Tento se ptá, jestli se podle nich dá vařit.
Zdroje: Školní jídelna Františka Horenského Boršice (Facebook, 13. 11. 2026); CNN Prima NEWS; ČTK (projekt Prague Food Waste); průzkum Ipsos podle CNN Prima NEWS (15. 1. 2026). Odkazy v sekci Zdroje.
Co je na talíři tento týden
Obě následující ukázky jsou skutečné jídelníčky, které školy zveřejnily na svém webu pro týden od 9. do 13. listopadu 2026. Nejsou vybrané jako nejlepší týden v roce; jsou to ty, které visely na webu v den, kdy tento text vznikal.
| Den | Polévka | Oběd |
|---|---|---|
| Pondělí | mrkvová | žemlovka s jablky a tvarohem, mandarinka |
| Úterý | drožďová | okoun nilský na smetaně, bramborová kaše, zeleninová obloha |
| Středa | fazolová | lasagne se špenátem, zeleninová obloha |
| Čtvrtek | zeleninová s čirokem | vepřové nudličky přírodní, rýže s pohankou, zeleninová obloha |
| Pátek | pórková s ovesnými vločkami | tarhoňa s kuřecím masem a zeleninou, strouhaná gouda |
K pití každý den voda s mátou a citronem a čistá voda, v pondělí i mléko. Zdroj: jídelníček zveřejněný na webu školy, zsmshvozdany.cz. Jídelníček obsahuje i přesnídávky a svačiny pro mateřskou školu, které tu neuvádíme.
Týden ve Hvožďanech vypadá jako běžný český školní jídelníček. Je v něm sladké jídlo, vepřové i bramborová kaše. Rozdíl je v podrobnostech: jeden den ryba, jeden den bezmasé hlavní jídlo, luštěnina v polévce, pohanka přimíchaná do rýže, vločky a čirok v polévkách a v hrnku voda. Přesně takhle si autoři norem jejich plnění představovali.
| Den | Polévka | Oběd (kráceno) |
|---|---|---|
| Pondělí | zimní luštěninová s haluškami | těstovinový nákyp s rajčaty, hráškem a sýrem; fazolový „krtkův dort“ s tvarohem a banánem |
| Úterý | pečená italská s tarhoňou a celerem | výběr: krůtí filet, rybí filet z mahi-mahi nebo vařené vejce; okurková nebo bešamelová omáčka; brambor nebo polentové špalíčky |
| Středa | svatomartinský kaldoun | pečené husí prso, bílé a červené zelí, kynutý knedlík s amarantovou moukou nebo bramborové noky |
| Čtvrtek | zeleninová s drožďovými nočky | květákové placičky s cizrnou nebo cizrna po indicku; celozrnný kuskus nebo brambory ve slupce |
| Pátek | celerovo-houbová | vepřová panenka na majoránce, hříbkové soté, domácí těstoviny nebo rýže s quinoou |
Každý den salátový bar s krájenou zeleninou a ovocem, neslazený čaj, mléko a voda. U jídel škola uvádí místní dodavatele (mlýn, zahradnictví, vejce, med). Zdroj: jídelníček na webu školy, zsborsice.cz; krátili jsme a vynechali alergeny.
Boršice jsou druhý konec spektra. Ředitel školy Tomáš Kordula řekl CNN Prima NEWS: „V loňském roce jsme zrekonstruovali školní jídelnu a přivedli jsme nový tým kuchařek.“ Děti si jídlo nabírají samy, na jídelníčku je ve středu husa s knedlíkem a ve čtvrtek cizrna. Vedoucí jídelny Kateřina Slabíková v téže reportáži uvedla: „Výrazně se nám podařilo omezit množství zbytků, v průměru jsou to čtyři kila na den.“ Jídelna sama uvádí, že připravuje 250 obědů a 160 dopoledních svačin denně a že rodiče platí za oběd 31, 33 nebo 35 korun podle věku dítěte; jde o cenu potravin. Jídelníček s cenami zveřejňuje každý týden na svém facebookovém profilu ↗, který sleduje 37 tisíc lidí.
Šest jídelen, šest způsobů
| Jídelna | Co dělá jinak | Vlastními slovy |
|---|---|---|
| ZŠ a MŠ Hvožďany Středočeský kraj, pilot SZÚ |
Vlastní pečivo, neslazené mléčné nápoje a kaše dochucené ovocným pyré, vývary tažené přes noc. | „Děti jsou u nás zvyklé, že dostávají ryby a luštěniny, nepřišlo jim to tedy divné.“ (R. Převrátilová, vedoucí jídelny) |
| ŠJ Svornost, Brno-Žabovřesky Jihomoravský kraj, pilot SZÚ |
Celozrnná mouka přidávaná postupně, exkurze dětí do kuchyně. | „My například začali přidávat do knedlíků celozrnnou mouku.“ (M. Mandincová, ředitelka jídelny) |
| ZŠ Boršice Zlínský kraj |
Samoobslužný výdej, salátový bar, vaření od základu, místní dodavatelé. | „Pravidelně zařazujeme bezmasé pokrmy, luštěniny či alternativní přílohy.“ (K. Slabíková, vedoucí jídelny) |
| ZŠ Štěrboholy Praha, vaří firma Primirest |
Tři jídla na výběr, jedno vždy bezmasé; knedlík ze třetiny z ovesných vloček; voda s citronem nebo mátou. | „V té vyhlášce nevidím nic nového. Pokud jídelny dodržovaly nutriční doporučení, která jsou platná už několik let, tak nemohou mít problém.“ (T. Cikhart, šéfkuchař) |
| Masarykova ZŠ Tanvald Liberecký kraj |
Děti si nabírají samy a chodí si přidat, nevydané jídlo jde rodinnému centru. | „Jakmile si to sám nandám, tak už to sám sním.“ (J. Hásek, Primirest) |
| MŠ Dobroměřice Ústecký kraj |
Zlatý certifikát programu Skutečně zdravá škola, v roce 2025 jedna z pěti škol v Česku. | „Věříme, že kvalitní strava a pozitivní vztah k jídlu jsou základem nejen pro zdraví, ale i pro celkovou pohodu.“ (L. Jirotková, ředitelka) |
Zdroje: Seznam Zprávy (10. 2. 2025, 26. 12. 2024, 9. 2. 2026), Novinky (2. 6. 2026), tisková zpráva Skutečně zdravé školy (18. 3. 2025). Odkazy níže.
Společné mají tyto jídelny tři věci. Změny zaváděly postupně: celozrnná mouka do knedlíku, červená čočka do šťouchaných brambor, fazole do dezertu. Převrátilová to říká přímo: „Nemůžete očekávat, že jeden den navaříte hrnec plný fazolí a děti to přivítají.“ Druhá věc je výběr. Kde si dítě může vybrat ze dvou jídel nebo si samo nabrat, jí víc a vyhazuje méně. A třetí: děti do jídla vtahují, exkurzí do kuchyně, tematickým dnem nebo salátovým barem.
„Děti neodmítají zdravé jídlo. Odmítají jídlo, které jim nechutná, protože není dobře připravené.“
Karolina Kallmünzerová, program Skutečně zdravá škola, ČT24, 12. 11. 2026
Kde se podívat: fotografie a jídelníčky
Fotografie cizích autorů nepřebíráme, proto odkazujeme tam, kde je školy a redakce zveřejnily samy.
- Boršice: facebookový profil jídelny s fotografiemi jídel a týdenním jídelníčkem ↗, reportáž Rádia Junior s fotkami kuchařek a jídel ↗, aktuality jídelny na webu školy ↗ a archiv jídelníčků ↗.
- Hvožďany: fotogalerie školní jídelny ↗, aktuální jídelníček ↗ a archiv ↗.
- Štěrboholy: reportáž Seznam Zpráv s fotografiemi z výdeje ↗.
- Galerie Státního zdravotního ústavu: fotografie z jídelen zapojených do projektu Zdravá školní jídelna ↗ (Praha-Kunratice, Brno, Studénka a další).
- Metodika s reálnými jídelníčky: Jak se připravit na nový spotřební koš krok za krokem ↗ obsahuje čtyřtýdenní jídelníčky tří pilotních jídelen (strany 36–41).
- Inspirace České školní inspekce: příklady jídelen doporučených inspekcí ↗ (březen 2025).
Vyhazují děti zdravější jídlo?
Tohle je nejsilnější argument odpůrců a zaslouží si přesnou odpověď. Školní jídelny vyhazují hodně jídla. Vážení ve čtyřech pražských jídelnách v roce 2024 ukázalo, že v odpadu končí 31 procent hmotnosti uvařených pokrmů. Polovinu tvořily zbytky z talířů. Čtyři pětiny žáků podle výzkumníků vynechávaly polévku. Tato čísla ale pocházejí z doby před novelou, kdy se vařilo podle starého koše. Popisují výchozí stav, ne důsledek nových norem.
Co se stalo po zavedení nových pravidel, zatím nikdo nezměřil. Průzkum, který si u agentury Ipsos objednali odpůrci vyhlášky, se v listopadu 2025 ptal 390 škol: 65 procent uvedlo víc zbytků a 37 procent pokles strávníků. Byl to dotazník, ne vážení, a proběhl dva měsíce po začátku přechodného období, kdy metodická podpora teprve začínala. Tentýž průzkum zjistil, že 59 procent jídelen považuje změnu za proveditelnou. Firma Primirest, která vaří pro 275 škol, si zbytky mapovala sama a její ředitel Josef Hásek Seznam Zprávám řekl: „Zbytky jsou pořád stejné.“ Ani to není nezávislé měření.
Jediné vážení talířů před zpřísněním norem a po něm pochází ze Spojených států. Ve čtyřech školách v chudé městské čtvrti snědli žáci po zavedení standardů o 16 procent víc zeleniny a o 16 procent víc hlavního jídla. Autoři uzavřeli, že oslabení standardů není namístě, a zároveň poznamenali, že plýtvání bylo velké před reformou i po ní.
Poctivý závěr tedy zní: nevíme. Státní zdravotní ústav neuveřejnil z pilotu čísla o zbytcích ani o nákladech na porci a vyhodnocení plánoval až po plném zavedení norem. Pokud se normy změní v doporučení dřív, než se to stihne změřit, zůstane spor o zbytky natrvalo sporem dojmů. Zkušenost jídelen z tabulky výše naznačuje, že o množství zbytků rozhoduje způsob výdeje a kvalita vaření víc než to, jestli je v polévce čočka.
Jde to za stejné peníze?
Finanční limit na potraviny pro oběd dítěte ve věku 7–10 let je 20 až 47 Kč, pro starší žáky 23 až 50 Kč. V Boršicích platí rodiče 31 až 35 korun. Ve Štěrboholích po přechodu na nový způsob vaření zdražili v průměru o čtyři koruny, rodiče platí 42 až 45 Kč. Městská část tam koupila konvektomat za zhruba půl milionu korun a kuchařky přiznávají, že mají víc práce.
Opačnou zkušenost popsala ředitelka základní školy v Ústí nad Labem Marie Čápová: „Budeme muset zdražit, abychom splnili kvalitu surovin.“ Podle ní reforma vznikala s představou bohaté pražské školy. Vedoucí jídelny v Plzni Marcela Votavová zase upozorňuje, že „v jídelnách chybí opravdu kvalifikované síly“.
Potraviny tedy problém většinou nejsou; luštěniny a kroupy patří k nejlevnějšímu, co se dá koupit. Problém jsou lidé a vybavení. Vařit vývar místo rozmíchání bujónu chce čas, sporák a kuchařku, která to umí. To jsou náklady zřizovatele a státu, ne rodičů. Kdo chce normám pomoci, má řešit platy a školení kuchařek a vybavení kuchyní v chudších obcích. Zrušení závaznosti norem tento problém neodstraní, jen přestane být vidět.
Co ukazují země, kde to zkusili jinak
| Země | Jak to mají | Co z toho plyne |
|---|---|---|
| Finsko | Oběd zdarma pro každého žáka od roku 1948; vyvážené jídlo ukládá zákon. | Oběd je součást výuky, ne služba navíc. |
| Švédsko | Zákon vyžaduje obědy zdarma a výživově hodnotné pro všechny žáky. | Děti s obědem po celou základní školu měly v dospělosti o 3 % vyšší příjem. |
| Japonsko | Zákon o školních obědech z roku 1954, učitelé výživy od roku 2005; obědy v 99,7 % veřejných základních škol. | Vyšší pokrytí obědem souvisí s nižší nadváhou chlapců. |
| Anglie | Závazné standardy: ovoce a zelenina denně, maso nebo drůbež aspoň třikrát týdně, tučná ryba aspoň jednou za tři týdny. | Přechod na obědy zdarma pro všechny děti snížil obezitu u dětí ve věku 4–5 i 10–11 let. |
| Francie | Zákon EGalim: cíl 20 % biopotravin a jedno vegetariánské menu týdně. | Cíl pro bio splnilo 43,8 % jídelen; podíl bio v nákupech je 11,8 %. |
| USA | Zákon z roku 2010 zpřísnil standardy školních obědů. | U dětí v chudobě obezita o 47 % nižší, než odpovídalo trendu. |
Zdroje: Finský úřad pro potraviny; švédský Livsmedelsverket; japonská ministerstva školství a zemědělství (případová studie 2023); gov.uk; francouzské ministerstvo zemědělství (bilance EGalim 2025); Lundborg et al. 2022; Miyawaki et al. 2019; Holford a Rabe 2024; Kenney et al. 2020.
Francouzský řádek stojí za pozornost. Zákon tam cíl stanovil, a přesto ho splnila méně než polovina jídelen. Samotné slovo „povinné“ tedy výsledek nezaručuje, pokud k němu chybí peníze a někdo, kdo plnění sleduje. Světová zdravotnická organizace proto letos v lednu doporučila oboje najednou: závazné standardy a mechanismus, který hlídá jejich plnění.
Co z toho plyne
Jídelny v Hvožďanech, Boršicích nebo Štěrboholích dokazují, že nové normy splnit jde, za běžnou cenu a bez toho, aby děti odcházely hladové. Nedokazují, že to jde všude hned. Odlišuje je to, co vyhláška nařídit neumí: vedoucí, která chce, kuchařky, které umějí, a zřizovatel, který koupí konvektomat.
Závazná norma podle nás smysl má, i když sama nestačí. Kde rodina funguje a škola má osvíceného ředitele, dítě dobrý oběd dostane i bez vyhlášky. Norma je pro ty ostatní: pro jídelnu, kde rozhoduje nejnižší cena, a pro dítě, které si jídlo jinde nevybere. U 1,6 milionu dětí denně jde o největší preventivní program, jaký Česko provozuje. Bylo by škoda z něj udělat dobrovolnou aktivitu dřív, než se změří, co umí.